Výrobci vyrábějí syntetické kanabinoidy v obrovském množství a pokud uvedené látky, z nichž droga pochází, nejsou na seznamu zakázaných látek, tak se výrobci nechovají v rozporu se zákonem. Většina drog na bázi syntetických kanabinoidů se do Evropy dostává jako umělé hnojivo nebo jako herbicidy.

Výroba syntetických kanabinoidů je z technologického hlediska velmi jednoduchá a levná. V Polsku tvoří syntetické kanabinoidy součást drogy Mocarz a v roce 2015 skončilo v nemocnici po užití Moczaru skoro 200 lidí. V Rusku v roce 2014 zaregistrovali 600 otrav, včetně 15 úmrtí. V Británii drogu Spice na bázi syntetických kanabinoidů nazývají „zombie drogou“, protože ti, kteří ji užívají, připomínají oživlé mrtvoly. Tato droga se v Británii objevila v roce 2008 a měla být chemickou náhradou za zakázanou marihuanu. V Česku, konkrétně na Ostravsku, zjistili otravu syntetickými kanabinoidy u 21 lidí, minimálně 1 osoba zemřela. Mezi přiotrávenými byly i děti.

Podle odborníků je závislost na syntetických kanabinoidech vyšší než v případě heroinu. Drogy Spice, Moczar, Joker, Black Mamba, Kush, Kronic, Zombie aj. jsou nesmírně levné, riziko trvalého poškození zdraví se však několikanásobně zvyšuje, pokud užívající kromě drogy konzumuje i alkohol.

Bylo jen otázkou času, kdy se syntetické kanabinoidy objeví i na Slovensku. Drogy se objevily zejména na jihu východního Slovenska a ve velké míře v romské komunitě. Droga pod názvem herba si už vyžádala i jednoho mrtvého (33letý muž z Trebišova), co je však alarmující je to, že přístup k syntetickým kanabinoidům mají i nezletilí Romové, žáci základní školy, kteří kouří cigarety s herbou. Zatím jde čistě o regionální problém, týkající se zejména obcí, které jsou v těsné blízkosti maďarských hranic. Základ drogy tvoří sušené byliny, na které se nastříkají syntetické kanabinoidy, které se do Evropy dovážejí často legálně. Herba je mnohem silnější než běžná marihuana, problémem je však čistota drogy, protože nikdo nedokáže přesně určit, co je součástí herby, takže může dojít při požití drogy nejen k trvalému poškození zdraví, ale až smrti.

Ábel Ravasz, zmocněnec vlády SR pro romskou komunitu, odpověděl na otázky redaktora Sputniku ohledně šíření nebezpečné drogy herba na jihovýchodním Slovensku, přičemž představil i kroky, které již vláda v souvislosti s bojem proti herbě provedla.

1. Syntetické kanabinoidy (základní součást drogy herba) mají množství velmi negativních vedlejších účinků, které mohou u intoxikovaných při katastrofickém scénáři vést až k infarktům, mozkovým mrtvicím, renálnímu selhání, selhání jater či trvalé invaliditě. Konzultuje se tento problém i s ministerstvem zdravotnictví a jsou připraveny nějaké standardizované postupy pro řešení tohoto problému?

Herba je rozšířená především na jihu Slovenska, nejvíce v okrese Trebišov a v okrese Rimavská Sobota. Zatím se naštěstí tedy jedná o úzce regionální věc. Je třeba si uvědomit, že herba je takzvaná „droga chudoby“, která ohrožuje zejména ty nejzranitelnější sociální skupiny. Neočekáváme proto, že by se tato droga masivně rozšířila po celém území Slovenska a standardizované postupy by byly potřebné. Děláme však vše proto, abychom o této nebezpečné droze v co největší možné míře informovali veřejnost.

2. Daří se Ministerstvu vnitra dostat situaci na východním Slovensku (ohledně herby) pod kontrolu? A na co klade Úřad zmocněnce vlády pro romské komunity důraz ve vztahu ke spolupráci se Slovenskou policií?

S platností od listopadu 2018 se podařilo syntetickou látku, která se momentálně používá pro postřik rostlin dostat na seznam zakázaných látek. Policie tak už nemá svázané ruce, může jednat a stíhat osoby, které drogu prodávají jako dealery. herba je ale syntetická droga, dá se proto předpokládat, že dealeři se budou snažit předběhnout legislativu a vyvinout nové složení, které na seznamu nebude. Naší snahou proto je, aby se seznam zakázaných látek rozšířil. Minulý týden jsme svolali setkání se starosty a zástupci škol z obcí, ve kterých jsme zaznamenali zvýšený výskyt herby a informovali o preventivních opatřeních proti této droze. Na setkání jsme přizvali i příslušníka kriminální policie okresu Rimavská Sobota, který si s nimi vyměnil kontakt, aby mohli společně řešit tento závažný problém. Je důležité, aby obce a občané s policií spolupracovali. V Trebišově se takto už podařilo jednoho dealera herby už chytit.

3. Jsou vypracovány postupy, díky kterým by Úřad zmocněnce vlády pro romské komunity inicioval i zapojení místních Romů do aktivit namířených proti prodeji a distribuci herby mezi Romy?

Nejen Romové, ale všichni občané mohou udělat něco proto, aby se herba dále neprodávala a neohrožovala nejen dospělé, ale i děti. Vytvořili jsme speciální e-mailovou adresu herba@minv.sk, na kterou mohou občané odesílat své podněty, pokud ve svém okolí zaznamenali prodejce herby.

O nebezpečí a zdravotních problémech, které hrozí v souvislosti s požíváním syntetických kanabinoidů promluvil i soudní znalec v oblasti organické chemie Ing. Miroslav Kříž, který přednášel na chemickotechnologické fakultě v Bratislavě, na prestižní světové ETH v Curychu, či na Přírodovědecké fakultě v Bratislavě. Ing. Kříž dlouhou dobu úzce spolupracoval se švýcarskými farmaceutickými firmami Ciba a Novartis.

Ing. Miroslav Kříž uvedl, že drogy jsou nejen velkým problémem moderní společnosti, ale jsou součástí celé lidské civilizace. Rozvoj chemie a právní systém ochrany v posledních letech obrátili pozornost uživatelů a dealerů od přírodních na syntetické nebo polosyntetické drogy, které se dají „uvařit“ i doma. Dealeři a výrobci, kteří se obávají trestního postihu neustále vyrábějí nové substance drog, které nespadají pod drogové zákony. To s sebou přináší obrovské nebezpečí pro užívající takových drog, největší nebezpečí spočívá v tom, že nikdo nemůže přesně určit, jak namíchanou drogu kupuje, jaká je čistota drogy a jaká je míra kontaminace jedovatými látkami. Podle Ing. Miroslava Kříže je používání syntetických drog nejen zaručená cesta do pekel, ale velmi často i přímo na hřbitov.

Ing. Miroslav Kříž rovněž odpověděl na otázky redaktora Sputniku ohledně syntetických kanabionidů, které se v podobě herby objevily na jihovýchodním Slovensku.

1. Co jsou to syntetické kanabionidy?

Syntetické kanabionidy z hlediska chemické struktury nemají téměř nic společného s THC (tetrahydrocannabinol), který je nejznámější účinnou složkou Cannabis Indica (marihuany). V přírodním zdroji (konopí) se nachází dalších přes 100 kanabinoidů (CBD kanabidiol, CBN kanabinol, CBC kanabichrom atd). Syntetické kanabinoidy, které se nenacházejí na indexu drog a prekurzorů, účinky kanabinoidů pouze simulují (působí na kanabinoidy receptory CB1 a CB2, případně na jiné receptory). V současnosti existují stovky značek takových syntetických drog na trhu, včetně K2, Spice, Joker, Black Mamba, Kush, Kronic aj … Z chemického hlediska jsou to převážně aminoalkylindoly a substituované cyklohexylfenoly. Variabilita je umožněna změnou substituentů na indolovém dusíku, kde lze alkylací a acylací připravit stovky sloučenin. Nebezpečné je to, že tyto účinky nikdo vědecky studoval, a tak mohou mít různé účinky, od psychických problémů, k těžkému poškození organismu, a dokonce i ke smrti.

2. Je výroba syntetických kanabionidů je technicky a finančně náročná a vyžaduje speciální laboratoře, nebo je možné „vařit syntetické kanabionidy v domácích podmínkách a doslova na koleně“?

Při dnešním stupni poznání je možné vyrobit mnohé syntetické kanabinoidy v laboratoři, ti šikovnější dokáží syntetické drogy vyrábět i v domácích podmínkách. K tomu je nutné mít samozřejmě jisté odborné chemické vzdělání, laboratorní zručnost a samozřejmě i surovinovou základnu. Vše ostatní je už jen rutina. Mnohé syntetické drogy, nejen syntetické kanabionidy, se bez problémů vyrábějí ve Varně, bytových laboratořích, dokonce jsou známy i případy využití školních laboratoří na výrobu drog. Opakovaně musím upozornit, že největším nebezpečím takto „podomácku“ vyrobených drog je jejich čistota, přítomnost vedlejších derivátů (často velmi jedovatých), koncentrace na postříkané matrici (většinou bylinná směs). Z toho vyplývá velké nebezpečí. Takto připravené drogy mohou zapříčinit nevratné poškození zdraví a dokonce i smrt.

3. Jaké jsou nejnebezpečnější součásti syntetických kanabionidů a jaké devastující účinky mohou mít na lidský organismus?

Snadný přístup a přesvědčení, že syntetické kanabinoidy produkty jsou „přirozené“ a proto neškodné (to však není pravda), pravděpodobně přispěly k jejich využití mezi mladými lidmi. Navíc standardizované testy léků nedokážou často přesně určit mnoho chemikálií, které jsou používané při výrobě syntetických drog. Výrobci poměrně často obcházejí zákony změnou chemických vzorců ve svých směsích. Syntetické směsi kanabinoidů se dají poměrně snadno koupit, jsou například součástí umělých hnojiv či herbicidů, možné je dostat se k nim poměrně bez problémů i přes internet. Platí však, že všechny syntetické drogy, tedy i syntetické kanabionidy, jsou velmi nebezpečné pro lidský organismus. Výsledné zdravotní účinky mohou být nepředvídatelné a nebezpečné. Složení mnoha syntetických kanabinoidních produktů nikdo nezná a může se neustále měnit dokonce ze šarže na šarži, takže po nějaké době mohou uživatele nemile překvapit dramaticky odlišné účinky drogy kterou si oblíbil a o které si myslel že ji zná. Uživatelé syntetických kanabinoidů shodně tvrdí že syntetické kanabinoidy jen vzdáleně připomínají marihuanu, kromě euforických stavů se poměrně často objevují psychotické projevy, agresivita, paranoia, halucinace, sebevražedné projevy, ale nebezpečí netkví jen v psychických změnách, může dojít až k nenávratnému fyzickému poškození vnitřních orgánů (infarkt, mrtvice, vysoký tlak, poškození jater, ledvin ...).

Lékaři znají účinky intoxikace syntetickými kanabioidy. Obecně platí, že předávkování syntetickými kanabioidy často vede k vážným zdravotním důsledkům. Předávkovaný může být somnolentní nebo euforický, nejčastěji však bývá agitovaný a agresivní, projev intoxikovaného bývá nesoudržný. Běžné jsou poruchy paměti, halucinace, paranoidní bludy, sebevražedné projevy, častá je také nevolnost a zvracení. Objevuje se bolest v hrudi, intoxikovaný si může stěžovat na palpitaci, charakteristickým jevem je také alarmující arteriální hypertenze, zapříčiněná spazmami koronárních tepen. Může se objevit proteiurie a oligurie, doprovázená nárůstem sérového kreatininu. Změny v ledvinách mohou vyústit až do akutní tubulární nekrózy a akutního ledvinového selhání. Často se objevuje svalová slabost a třes, křeče, které mohou vyústit až do status epilepticus (dlouhodobé epileptické křeče). V Čechách a v Polsku byly popsány případy s akutním selháním jater.

Doposud byla terapie především symptomatická. Pokud dosáhl krevní tlak kritických hodnot, nedoporučovalo se používání beta blokátorů, ale vhodnější bylo navodit periferní vazodilataci. Při status epilepticus se nasazovaly benzodiazepiny. Problémem je však to, že kriminální výrobci syntetických kanabioidů poměrně často experimentují a rychle mění složení výsledné drogy, což se může nakonec vymstít, takže vedlejší negativní účinky mohou mít nakonec opravdu fatální charakter. Při katastrofickém scénáři může předávkování syntetickými kanabioidy vést nárazově k hospitalizaci mnoha pacientů (i nezletilých) v poměrně krátkém časovém horizontu, což může výrazně zatížit činnost a kapacity zdravotnických zařízení na východním Slovensku.

MUDr. Anna Pallaiová z Nefro-dialyzačního centra Logman a.s. v Michalovcích na otázku redaktora Sputniku, kolika pacientům s případným akutním selháním ledvin v důsledku otravy syntetických kanabinoidů by dokázalo Nefro-dialyzační centrum Logman a.s. v Michalovcích pomoci, doslovně uvedla: „Při otravě kanabinoidy k selhání ledvin dochází zřídka, spíše sekundárně na podkladě selhání oběhu, či poškození jiných orgánů. V případě, že by došlo k intoxikaci syntetickými kanabioidy například u 70 - 80 pacientů, kteří by byli hospitalizováni, nefrologové by byli konzultováni z indikace selhání ledvin. Pokud by nastala extrémní situace, kdy by například 60 pacientů mělo akutní ledvinové selhání s potřebou provedení dialýzy, dostali bychom se na hranici svých kapacitních možností. Nejenže bychom byli plně kapacitně vytíženi během 24hodinového provozu, ale museli bychom požádat o i personální výpomoc z jiných pracovišť na východním Slovensku ...

A co dodat na závěr? Syntetické kanabinoidy obsažené v herbě, která se distribuuje zejména v řadách romské komunity na Slovensku, mohou představovat doslovně časovanou bombu. Nikdo nemůže přesně určit, zda distributoři a dealeři této syntetické drogy ve snaze vyhnout se trestnímu stíhání, nenamíchají omylem tak jedovatou směs drogy, která bude mít nakonec ničivý dopad na zdraví uživatelů. Pokud by 60 pacientů s akutním ledvinovým selháním a s potřebou provedení dialýzy kapacitně plně vytížilo Nefro-dializační centrum v Michalovcích, co by se stalo, kdyby museli například nemocnice na jihovýchodním Slovensku nárazově přijmout řekněme 200 až 300 pacientů se selháním vnitřních orgánů? Samozřejmě že jde o katastrofický scénář, profylaxe by však měla být součástí strategie a neměla by se zanedbávat. Rovněž nelze zapomínat na skutečnost, že léčba pacientů s trvale poškozenými vnitřními orgány nebo psychickými problémy není levnou záležitostí.

Herba na jihovýchodním Slovensku tedy není jen problémem „Cikánů a feťáků“, který by se majoritního obyvatelstva netýkal. Týká se nás všech a doplatit na herbu mohou v konečném důsledku všichni obyvatelé Slovenska. Jestliže herba bude vyčerpávat finanční možnosti slovenského zdravotnictví. Proto je potřeba aktivity Ábela Ravasze, zmocněnce vlády SR pro romské komunity, policie, lékařů ale i občanů, kteří se do boje proti herbě aktivně zapojili, přivítat a vyjádřit jim plnou podporu. Kdo může, měl by přiložit ruku k dílu, nebo pomoci. Jde totiž o nás všechny.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce