„Mnozí Britové tráví skoro celý svůj volný čas vsedě nebo vleže. Navíc mnozí lidé musejí prakticky celý den sedět v zaměstnání. Proto boj proti sedavému způsobu života může být pro veřejné zdraví velmi prospěšný,“ prohlásila Leonia Heronová z Královské univerzity v Belfastu.

V posledních letech se začali lékaři a sociologové aktivně zajímat o to, jak sedavý způsob života a nízká úroveň tělesné aktivity ovlivňují zdraví a chování lidí. Před několika lety vědci zjistili, že nepohybliví lidé trpí mnohem častěji cukrovkou, srdečními a cévními chorobami a jinými nebezpečnými zdravotními problémy, které jim značně zkracovaly život.

Jak ukázaly jejich průzkumy, lidé, kteří chodili 2 nebo 3 hodiny denně nebo pracovali vestoje, měli v průměru menší index tělesné hmotnosti, méně trpěli vysokou úrovni cholesterolu v krvi a žili v průměru o několik měsíců déle.

Ukázalo se, že přibližně každá desátá smrt v Británii a na celém světě je spojena s nedostatečnou tělesnou aktivitou a sedavým způsobem života. Hlavním zabijákem takových lidí byla, jak zjistili vědci, cukrovka 2. typu, pravděpodobnost jejího vývoje byla u obětí sedavého života skoro dvakrát větší. Každý šestý člověk s cukrovkou měl odolnost vůči insulinu kvůli nedostatku pohybu.

Jak podotýkají vědci, boj proti sedavému způsobu života nejen zachrání životy statisíců lidí, ale přinese i obrovské zisky ekonomice. Podle jejich výpočtů jen v Británii vynakládají lékařské služby asi 700 milionů liber na boj s následky nedostatku pohybu, jiné hospodářské sféry vynakládají další půl milion.

Skoro všem těmto výdajům a ztrátám se dá zabránit, zvýšíme-li průměrnou tělesnou aktivitu alespoň o 50 procent, napsali v závěru autoři článku.