Růst platů a nízká nezaměstnanost zvyšuje i sebedůvěru lidí. Ačkoliv si peníze půjčují, nemají většinou problémy se splácením půjčky. Navíc dokáží ušetřit až trojnásobek půjčených peněz.

Od loňského ledna do konce října si české domácnosti od bank půjčily 99 miliard korun, zároveň ale za stejnou dobu lidé na bankovní účty uložili 314,5 miliard korun.

Česká národní banka (ČNB) uvádí, že v říjnu 2018 domácnosti bankám dlužily 1,63 bilionu, z čehož 1,23 bilionu tvořily úvěry na bydlení. Druhá strana statistiky uvádí, že Češi v bankách mají 2,4 bilionu korun, téměř 1,9 bilionu na běžných účtech. Z těchto údajů vyplývá, že teoreticky každý obyvatel Česka dluží bankám 153 tisíc, ale zároveň v nich má uloženo 229 tisíc korun.

Poslední průzkum pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika ukazuje, že výše úspor českých domácností se nejčastěji pohybuje v rozmezí tříměsíčního až ročního příjmu.

Spoříme na nečekané výdaje

Podíl úspor také podle průzkumu stoupá s úrovní vzdělání. Úspory disponuje 83 % lidí s vysokoškolským vzděláním, 72 % se středoškolským vzděláním s maturitou (bez maturity 63 %), ale jen 48 procent Čechů se základním vzděláním.

„Češi mají peníze nejčastěji uloženy na běžném účtu v bance, ale využívají také spořicí účty a důchodové spoření. Úspory v hotovosti si drží především lidé se závazky po splatnosti,“ uvedla pro Právo mluvčí společnosti KRUK Jana Žaludová.

Podle průzkumu Češi šetří hlavně kvůli nečekaným situacím (64 %), následuje spoření na důchod (36 %) a poté následují další důvody, např. rekonstrukce, nákup auta, dovolená atd.

„Češi myslí na budoucnost a uvědomují si, že je mohou postihnout problémy se zaměstnáním či zdravím, stejně jako třeba nečekané výdaje za opravu auta,“ dodává Žaludová.

Hlavně úroky

Naprostá většina respondentů už k šetření nevyužívá šuplíky a polštáře, své úspory si doma drží pouze pět procent dotázaných.  Přes 80 % Čechů si instituci, kam uloží peníze, vybírají hlavně na základě výše úrokové sazby.

Dalších 40 % zajímá i výše poplatků a další třetina respondentů řeší i důvěryhodnost finanční instituce.

„Pro velkou většinu klientů je při výběru spořicího účtu klíčová úroková sazba. Ta je samozřejmě podstatná, ale neměla by být hlavním a jediným kritériem. Vysoký a lákavý úrok může být vázán mnoha podmínkami nebo jen na časově omezenou dobu,“ okomentoval pro Právo výsledky průzkumu Pavel Hejzlar z Wüstenrotu.

Češi nešetří jen na horší časy, ukládají si i na dovolenou (28 % respondentů), pro děti a vnoučata (26 %). Další pětina šetří na automobil.