Štětina na svém Facebooku zveřejnil komentář historika Pavla Kopeckého, který odsuzuje operaci Severoatlantické aliance proti Jugoslávii. Podle komentátora konflikt o Kosovo rozčílil Kreml a vyvolal měření sil, které nakonec vedlo k připojení Krymu k Rusku. 

„Akce rozhodně nebyla šťastným tahem. Vytvoření už druhého albánského národního státu bylo protizákonné a určitě nevedlo k uklidnění situace v regionu, ani k vyřešení albánské otázky,“ píše.

Europoslanec však se závěry historika nesouhlasil a odkázal na svou zkušenost válečného reportéra: 

„Autorovi si dovolím připomenout, že jsem viděl příliš mnoho válek, že v nich zahynulo příliš mnoho mých kamarádů k tomu, abych válku adoroval. Zblízka jsem prožil i kosovský konflikt. Milošević se rozhodl vysídlit skoro 2 miliony kosovských Albánců. Čtyři sta tisíc jich vyhnal. Tento po válce největší evropský exodus zastavilo teprve NATO bombardování,” uvedl Štětina.

V roce 1999 vedly ozbrojené střety albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády, srbské armády a policie Srbska k bombardování Svazové republiky Jugoslávie (která se tehdy skládala ze Srbska a Černé Hory) silami NATO, a to bez ohledu na pozici Rady bezpečnosti OSN.

Letecké útoky NATO trvaly od 24. března do 10. června 1999. Přesný počet obětí není znám. Podle odhadů srbských orgánů zemřelo během těchto útoků asi 2,5 tisíce lidí, včetně 89 dětí. Zhruba 12,5 tisíc lidí bylo zraněno. Hmotné škody se podle různých zdrojů odhadují na 30 až 100 miliard dolarů.