Francie a USA mají naprosto odlišný názor na kybernetické útoky, píše Libération. Francie například nepospíchá v případě jejich objevení se ukazovat prstem na Rusko nebo Čínu, což zjevně netěší USA, připomíná autorka článku. Přitom se často drží stranou od ostatních západních států.

Novinářka uvádí příklad: v říjnu 2018 obvinili téměř všichni členové takzvané unie „Five eyes“, do níž patří Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Velká Británie a USA, ruskou rozvědku z organizace kybernetických útoků, Evropská unie s nimi byla zajedno. Ale samotná Francie, i když „vyslovila naprostou solidaritu se spojenci,“ přece jen tato obvinění neopakovala.

I když Paříž občas přece jen vychází ze stínu, píše list. V lednu například francouzská ministryně obrany obvinila „skupinu rusky mluvících informovaných pirátů“ z útoku na poštovní schránky 19 úředníků ministerstva. Autorka příspěvku ale uvádí, že toto prohlášení nebylo učiněno samostatně, nýbrž v rámci prezentace první francouzské vojenské doktríny pro boj v informačním prostoru.

Francie má tedy zatím vlastní strategii, která je ve větší míře založena na dialogu a nalezení způsobů zmírnění napětí. Podle názoru autorky článku se tyto strategické rozpory se Západem mohou odrazit na příštích volbách.

Některé společnosti v USA však naopak kladou důraz především na zjištění viníků kybernetických útoků. Autorka článku píše například o americké společnosti FireEye, která prohlásila, že si všimla jistého růstu škodlivých aktivit proti evropským vládním organizacím a také proti médiím Francie a Německa, což je podle jejich mínění dílem skupin, které podporuje Rusko. A to všechno, tvrdí USA, souvisí s nadcházejícími volbami v Evropě, i když, jak uznávají samy, žádné důkazy objeveny nebyly. Ale novinářka z Libération dospívá přece jen k názoru, že kybernetická kampaň již byla zahájena.