Podle diplomata si Kyjev od získání nezávislosti sliboval pozitivní vliv na oblast vzdělávání. Klimkin poznamenal, že ukrajinské vysokoškolské vzdělání se mělo prudce zlepšit a rychle se srovnat s tím v Evropě a ve světě. Všechno však dopadlo přesně naopak.

Ministr zahraničí zdůraznil, že velké množství obyvatel Ukrajiny bylo nuceno opustit vědu a vzdělání, přejít do soukromých struktur nebo dokonce emigrovat.

„Společenský a materiální status vědce a učitele upadl. Z dřívějších premiantů se stali úplní lúzři, a to i ve srovnání se čtyřkaři,“ řekl Klimkin.

Již dříve ukrajinský prezident Petro Porošenko informoval o vysvobození Ukrajiny z „kulturní okupace“. Podle nejvyššího představitele státu již ukrajinský jazyk zaujal to „správné místo“ ve společnosti. Ruští politici však takové Porošenkovy výroky označily za pouhý pokus o získání dividend před prezidentskými volbami.

V posledních letech můžeme na Ukrajině neustále slýchat výzvy k tomu, aby bylo zakázáno vše, co je nějak spojeno s Ruskem nebo ruským jazykem. Parlament dokonce v současné době zvažuje návrh zákona o státním jazyce, který předpokládá výhradní používání ukrajinského jazyka téměř ve všech oblastech života.

Navíc v září roku 2017 vstoupil na Ukrajině v platnost zákon o vzdělávání, který významně snižuje možnost studia v menšinových jazycích. Vlády několika zemí, včetně Maďarska a Rumunska, uvedly, že tento zákon porušuje práva národnostních menšin na Ukrajině. I Moskva se domnívá, že daný zákon o vzdělávání porušuje ústavu a mezinárodní závazky Kyjeva.