Časopis National Interest věnoval této události článek s okázalým titulkem: „Nejsilnější ruská jaderná bomba by mohla na jeden úder zničit Los Angeles.“

„Každý, kdo se nacházel ve vzdálenosti 50 mil od epicentra výbuchu, utrpěl popáleniny třetího stupně. Tato bomba byla 3 000 krát silnější než bomba, která dopadla na Hirošimu,“ uvádí se v samotném začátku materiálu.

Nicméně Sovětský svaz na rozdíl od Spojených států netestoval své zbraně na městech. Jak je známo, puma s názvem Car-bomba byla odpálena v jaderném polygonu Suchoj Nos (souostroví Nová země). Tato mise byla přidělena majorovi Andreji Durnovcevovi. Ten byl velitelem bombardéru Tu-95 Medvěd.

Délka Car-bomby činila téměř osm metrů a v průměru měl přes dva metry. Tu-95 doprovázel dálkový bombardér Tu-16 Badger.

V článku se uvádí, že bomba byla vypuštěna s padákem, aby byl zpomalen její pád. Stalo se tak proto, aby mělo dané letadlo šanci „uniknout“ z epicentra výbuchu. Pád bomby z výšky 4000 metrů trval tři minuty.

„Tlaková vlna rozbila okna ve vzdálenosti větší než 800 kilometrů,“ popisuje článek následky svržení bomby.

„Svědci zpozorovali záblesk hustého oblaku více než 600 mil (cca 965 km, pozn. red.) od místa výbuchu.“ V článku se také připomíná, že se jaderný hřib dostal až do stratosféry.

„Američané to rádi uvádějí jako příklad toho, jak bláznivá byla studená válka a jak šílení byli Rusové. Ale Rusové jsou na to, jak se zdá, pyšní,“ uvedl v článku historik Alex Wellerstein.

Spojené státy americké však zároveň poukazují na to, že puma Car-bomba byla jednou z „nejčistších“ jaderných zbraní. Její konstrukce navíc minimalizovala radiační znečištění životního prostředí.