Jak vyplývá z přepisu rozhovoru uvedeného na webu MZV USA, reportérka televizního kanálu uvedla, že předtím USA zavedly sankce vůči RF kvůli situaci kolem Krymu. Reportérka se zeptala, jestli záměr USA ohledně Golanských výšin nesvědčí o „politice dvojího metru“.

 „Ne, vůbec ne. Jednání prezidenta (Trumpa – red.) ohledně Golanských výšin znamená uznání reálné situace na místě a bezpečnostní situace nezbytné k ochraně izraelského státu. Je to tak jednoduché,“ prohlásil Pompeo.

Na otázku, jestli stanovisko USA neporušuje rezoluci Rady bezpečnosti OSN, americký ministr odpověděl rovněž záporně a znovu zdůraznil, že toto stanovisko „zcela odpovídá reálné situaci na místě, faktům na místě“. Podle jeho názoru rozhodnutí prezidenta USA „rozšíří možnosti ke stabilitě v celém regionu“.   

Trump předtím napsal na Twitteru, že nastal čas, aby USA přiznaly Golanské výšiny Izraeli. Podle jeho slov nastala doba udělat takový krok v zájmu bezpečnosti Izraele a regionu celkově. Trumpovo prohlášení zaznělo před očekávanou návštěvou izraelského premiéra Benjamina Netanjahu v USA, kam přijede příští týden, a před dubnovými volbami v Izraeli, v nichž je součaný předseda vlády považován za favorita.

Tisková mluvčí diplomatické služby EU Maya Kocijancicová prohlásila, že Evropská unie stejně jako dříve neuznává Golanské výšiny jako součást Izraele. Oficiální mluvčí MZV RF Maria Zacharovová prohlásila, že změna statusu Golanských výšin bez souhlasu Rady bezpečnosti je přímým porušením rozhodnutí OSN.

Během šestidenní války v roce 1967 Izrael odebral Golanské výšiny Sýrii a okupoval je a v roce 1981 je jednostranně připojil. Územní příslušnost horské plošiny je považována za hlavní předmět izraelsko-syrského konfliktu. Pokusy o jeho řešení byly podnikány před začátkem občanské války v Sýrii.