Až do poslední doby bylo Silicon Valley v USA přitažlivým místem pro inženýry z celého světa, mj. i z Číny. Zvláště vyžadováni byli odborníci v oblasti počítačových technologií a umělé inteligence. Podle informací LinkedIn je ve světě pouhých 1,9 milionů takových odborníků, přitom v USA je jich 850 tisíc a v Číně pouhých 50 tisíc. Nyní se ve světě výzkumem, vývojem a praktickým uplatněním umělé inteligence zabývá asi 2500 společností. Přitom americké společnosti mají na trhu lví podíl a předhánějí zatím Čínu v oblasti výzkumů a vývoje umělé inteligence, uznává výzkumné středisko Tencent.

Nejnadanější inženýři a vědci čínského původu se dříve snažili o vzdělání a práci v USA. Mnozí z nich se účastnili vývoje produktů, které kardinálně změnily internet a sféru IT. Steve Cheng, který studoval v USA, založil YouTube, Andrew Ung zase Google Brain. Pro Google pracoval také dlouhá léta Li Kaifu, který je nyní předním světovým odborníkem v oblasti IT a šéfem Sinovation Ventures. A také Jia Yangqing získal dobré zkušenosti v Google Brain, které mu pak přišly vhod při vývoji umělé inteligence na Facebooku.

V posledních letech však nejlepší odborníci v této oblasti jedou za prací do Číny. Andrew Ung přešel do společnosti Baidu, odtamtud později odešel a založil vlastní startup. Li Kaifu odešel z Google a založil vlastní venture fond v ČLR. Jia Yangqinga přetáhla z Facebooku Alibaba, v níž obsadí úřad viceprezidenta pro inženýrství a bude řídit výzkumy a projekty v oblasti velkých dat a umělé inteligence. Čína se stává perspektivnějším místem pro vědce a inženýry než Silicon Valley. Vždyť tato země ve svém technologickém rozvoji prakticky dohonila v mnoha ohledech USA, řekl v rozhovoru pro Sputnik odborník čínské finanční univerzity v Šan-si Li Kai: „Růst čínské ekonomiky pokračuje už skoro 40 let, výroba se rozvíjí velmi rychle, zaostávání za západními zeměmi je stále menší. A v některých oblastech už kráčíme bok po boku s USA – například v umělé inteligenci a 5G. Za druhé Čína už nemá nedostatek investic a v USA se ukazuje odliv kapitálů, přenášení výroby a jiné problémy. Některé pokrokové technologie (například autonomní vozidla) se mají vyvíjet synchronně s tradičními odvětvími. Avšak v USA v podmínkách postindustrializace byly některé tradiční sektory likvidovány. Kromě toho vynakládá Čína značné prostředky na zapojení nadaných odborníků, investuje do výzkumu a vývoje, a proto Čína, a zejména se města, jako jsou Šen-čen a Šanghaj, stávají velmi lákavými pro zahraniční odborníky. Mnoho Číňanů studuje v zahraničí. A pak je pro ně pohodlné se vrátit do vlasti, cítí se tu jako ryba ve vodě. Znají místní zvyky a kulturní tradice, inovační prostředí se stalo v Číně mnohem lepší díky koncentraci a efektu rozsahu.“

Odborník rovněž podotýká, že zapojení nejlepších odborníků v mnohém napomohla také politika státu. Úřady ČLR chápou, že splnit ambiciózní úkol – udělat zemi světovým předákem v oblasti umělé inteligence do roku 2030 – se nedá bez vytvoření administrativních stimulů pro zapojení světových kapacit. Mj. pro zahraniční kvalifikované odborníky a jejich rodinné příslušníky už platí vízové úlevy. Vědci a projektanti v oblasti vysokých technologií mohou dostat čínské vízum na dobu 5 až 10 let. A mohou přitom vjíždět do země mnohokrát.

Podporují se na státní úrovni i tak zvaní „národní mistři“ – největší technologičtí giganti jako jsou Alibaba, Baidu a Tencent. Státní podpora umožňuje čínským technologickým obrům nešetřit penězi ani na vnější expanzi, ani na zapojení nejlepších odborníků ze zahraničních společností konkurentů. Vědcům vysoké třídy mohou v Číně nabídnout až jeden milion dolarů ročně.

Tato opatření pomohla Číně uskutečnit technologický průlom. Teď jsou USA znepokojeny tím, že ztratí pozici lídra světového technologického pokroku. Už nyní je Čína na prvním místě v počtu přihlášek o patenty a předhonila USA v počtu vědeckých studií v oblasti IT. Na druhou stranu mohou USA a Čína v této oblasti spolupracovat. Každá země má své konkurenční přednosti, a proto technologický zápas USA a Číny není vůbec hrou s nulovou částkou, říká Li Kai.

„Ve skutečnosti v hi tech odvětvích se mohou Čína a USA navzájem doplňovat a spolupracovat. USA jsou silné ve fundamentálních výzkumech a Čína v aplikovaných projektech. Proto mají velký potenciál pro spolupráci. Čína rychle chápe, kde je lepší tu či onu technologii uplatnit a jak ji zpeněžit. Tyto prostředky pak mohou být investovány do fundamentálních výzkumů. Obchodní a technologické války nevytvářejí samozřejmě příznivé ovzduší. I když to ukazuje v jisté míře potenciál ČLR. Čínské projekty v oblasti nejnovějších technologií se používají po celém světě. Možná, že za nějakou dobu vytlačí USA a ČLR jiné země a stanou se největšími světovými hráči v oblasti vysokých technologií a unicorn společností. Je třeba ale chápat, že ve fundamentální vědě jsou USA i nadále velmi silné. A proto je pro nás lepší nebýt ve stavu studené války, ale naopak rozvíjet spolupráci ve prospěch obou zemí,“ domnívá se odborník.

V době, kdy se v Trumpově administrativě zamýšlejí nad zavedením omezení exportu vysokých technologií do Číny, a nová strategie Evropské komise přímo označuje Čínu za soupeře a vyzývá evropské společnosti k tomu, aby se zdržely spolupráce s Čínou ve vývoji sítí 5G, byznys se naopak snaží sjednotit úsilí pro rozvoj technologií. Baidu má tři výzkumné laboratoře v USA. Jiný technologický gigant – společnost Tencent – otevřela středisko pro výzkum umělé inteligence v Seattlu. Zahraniční společnosti také rádi otevírají výzkumné laboratoře v Číně. Google zakládá výzkumné středisko v Pekingu. Společnou laboratoř pro výzkum 5G a umělé inteligence zakládají Baidu a Intel. Fundamentální výzkumné oddělení Microsoftu v asijsko-tichomořském regionu – Microsoft Research Asia – funguje už více než 20 let v Pekingu.