Jak poznamenává autorka článku, profesorka dějin z Prinstonské univerzity Katherine Epsteinová, rozbor strategie ČLR se soustředí na podezření, že Peking se pokouší hodit rukavici ekonomické a geopolitické hegemonii cestou krádeže amerických technologií a prodeje okopírovaného zboží za nízké ceny. Kromě toho se Čína pokouší vybudovat alternativní globální telekomunikační infrastrukturu, v jejímž rámci bude moci špehovat uživatele.

Podle názoru Epsteinové v tomto rozboru chybějí dva důležité prvky. Smysl prvního spočívá v tom, že hrozby spojené s potenciální čínskou kontrolou globálních telekomunikací se neomezuje na špionáž, ani na „kybernetický Pearl Harbor“, což se dá vysvětlit na příkladu 1. světové války.

Epsteinová píše, že tehdy stejně jako nyní byla světová ekonomika těsně propletena. Průmyslově vyspělé a urbanizované velmoci potřebovaly stálý přístup k infrastruktuře spojující globální ekonomiku: přerušení přístupu mohlo způsobit ekonomický pokles a ten zase sociální a politickou nestabilitu. Takže kontrola nad infrastrukturou znamenala obchodní přednosti a mohlo se jí použít také jako zbraně. Proto Velká Británie, která kontrolovala v té době světový obchod, nejen špehovala své soupeře, ale i systematicky útočila na jejich ekonomiky.

Dalším chybějícím prvkem je uvědomění si toho, že nynější politika Číny je podobná politice, kterou prováděly USA vůči Velké Británii v letech 1. světové války. Ve snaze získat status světové velmoci si Amerika přivlastňovala zahraniční technologie a získala vážnou strategickou převahu jejich systematickou krádeží.

V letech 2. světové války dostaly USA mohutný příliv vědeckých a technologických poznatků z Británie, pak učinily tajnými jejich další vývoj, aby zabránily zpětnému chodu.

Epsteinová srovnává opatření, které podnikaly kdysi USA, s nynější politikou Číny: například americká společnost RCA spolupracovala s americkým vojenským námořnictvem na vytvoření globální komunikační sítě, stejně tak spolupracuje Huawei pravděpodobně s čínskou armádou. Wall Street pracoval spolu s americkou vládou na vytvoření moderního systému finančních služeb, který měl Londýnu odebrat titul světové finanční metropole, stejně tak vyvinula Čína vlastní analog platebního systému Swift.

Jinými slovy byly USA před 100 lety „Čínou své doby“, píše Epsteinová.