
Zaprvé, jak se uvádí v článku, evropská legislativa, který by měla zakázat dvojí kvalitu, se nemusí stihnout schválit do voleb.
„Hrozí, že bude existovat téměř nekonečný seznam různých možných důvodů, proč by měla dvojí kvalita přetrvávat. Pokud tam něco takového bude, tak je to absolutní paskvil a rozmělnění návrhu,“ okomentovala situaci Sehnalová.
„Nechávají si tam zadní vrátka, aby dvojí kvalita mohla být legalizována. Zmíněný seznam má být otevřený a tedy nekonečný,“ varuje poslankyně Sehnalová
Jeden z háčků spočívá v tom, že evropský parlament, který intenzivně bojuje za zákaz dvojí kvality, se neshodne s návrhy členských států. Ty v jednání zastupují ministerstva průmyslu a obchodu.
Podotýká se, že západní země v čele s Německem totiž bojují za to, aby nová směrnice byla v podstatě bezzubá.
Na závěr publikace uvádí, že s podobnými výmluvami se setkává i eurokomisařka Věra Jourová.
„Musela jsem kolegům vysvětlovat, co tím vůbec myslíme. Volila jsem různé příměry, třeba jestli by se jim líbilo, kdyby si každý den nosili domů ze stejného obchodu horší rybu než já,“ popsala své zkušenosti politička.
„Některé výmluvy jsou zvláštní, třeba výrobci pracích prášků říkají, že na východě máme jiný typ špíny, proto mají jejich prášky jiné složení,“ poznamenala Jourová.