Václav Havel zosnoval mnoho sporných událostí, které do dnešního dne provází Českou republiku. Vyčítá se mu, že udělal hodně pro spory mezi Čechy a Slováky. Tak to se mu rozhodně nepovedlo! Slováci mají Česko stále rádi. Důkazem je vážný ukazatel.

V Česku postupně přibývá Slováků. Už tvoří pětinu cizinců, kteří v naší zemi pobývají. Podle oficiální statistiky jich na začátku letošního roku v České republice žilo téměř 117 tisíc. Od začátku roku 2007 se jejich počet téměř zdvojnásobil. Ze shromážděných údajů ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu také víme, že české instituce a podniky předloni zaměstnávaly přes 177 tisíc lidí ze Slovenska. Ti tak tvořili téměř dvě pětiny zahraničních zaměstnanců v naší republice. Na českých vysokých školách studovalo v roce 2017 kolem 21,5 tisíce slovenských studentů. Jejich podíl stále roste.

Slováci představují po Ukrajincích druhou nejpočetnější skupinu cizinců v Česku. Tvoří u nás pětinu všech lidí ze zahraničí. Odvážíme si napsat, že to je dobře. Slováci nám zůstávají nejbližším národem a je dobře, že jejich přítomnost, jazyk a kultura s rozpadem společného státu nevymizely z českého veřejného prostoru.

Co na to Slováci? Sputnik o růstu počtu Slováků v Česku a společných kořenech hovořil se známým slovenským spisovatelem a vědcem Gustávem Murínem.

„Myslím, že není velkým tajemstvím, že určité profese, například zdravotní, jsou v Česku lépe honorované a pracovní možnosti lépe dostupné díky jazykové příbuznosti. Nemyslím si ale, že jde o trvalý jev. Století se ze Slovenska odcházelo například nárazově v létě na polní práce, aby si mladí lidé vydělali a potom se vrátili domů,“ říká expert.

Podle jeho mínění Slováci na české území za posledních sto let mířili ve dvou velkých vlnách. „Specifická je přistěhovalecká vlna po 2. světové válce, když slovenské rolníky lákali na to, aby přišli po Němcích obsazovat Sudety i s jejich statky. Zlákalo to i rodiče mé mámy a tato větev naší rodiny je v Česku už tak domestikovaná, že podle řeči či chování byste jejich slovenský původ nedokázali odhadnout. Mnozí Slováci se do Sudet dostali trikem, když v rámci výměny obyvatel s Maďarskem (příslušníci maďarské menšiny na jihu Slovenska odešli do své domoviny a naopak) jejich vlakové transporty nezastavovaly na Slovensku, jak měli slíbeno, ale byly přesměrovány do Sudet. Mnoho se jich pak odtud vrátilo na Slovensko. Další velkou skupinou Slováků jsou ti, kteří v Česku studují nebo si jinak zvyšují kvalifikaci. Já jsem například strávil dvakrát půlroku na studijním pobytu na Ústavu experimentální botaniky ČAV v Praze a dvakrát čtvrt roku na studijním pobytu na Biofyzikálním ústavu ČAV v Brně. Ale s celkovými statistikami Slováků v Česku to jistě významněji nepohnulo,“ říká vědec.

Zájem Slováků o práci v Česku moc neodpovídá ekonomickým trendům v jejich zemi. Slovenská ekonomika je v dobrém stavu, hrubý domácí produkt republiky roste rychleji než v Česku a na Slovensku se platí eurem.

„Češi mají silnější vazby na korunu, ačkoli jim to při cestování po Evropě způsobuje problémy známé ještě z dob komunistické vlády. A jak víme, migrační tlak jde vždy z východu na západ, takže když se k nám tlačí Ukrajinci a Srbové, našinci odcházejí za prací do Česka a Češi zase dál na Západ,“ říká k této otázce slovenský spisovatel.

Murín nám řekl, že se nikdo z jeho rodiny do Česka v posledních letech nepřestěhoval, naposledy k nám před šedesáti lety odjela jeho matka. Ta pocházela z vesničky Oravská Lesná, odkud za prací odcházeli do blízkého i vzdáleného zahraničí hlavně tesaři a stavební dělníci. Nedalo nám to a zeptali jsme se, jestli sám neplánuje odjet do Česka.

„No teda, chvilku jsem měl pocit, že bych se měl urazit. K čemu by mi to bylo dobré? Slovensko nebývale prosperuje, naše vláda dokázala obhájit slovenské zájmy v oblasti migrace i tradiční rodiny, zvládli předsednictvo Evropské komise (to Češku velmi nevyšlo, pokud si dobře pamatuji), soudy poslali do vězení prvního oligarchu, druhého prokuratura obvinila z vraždy novináře Kuciaka, Bratislava žije pestrým kulturním a společenským životem, kterého se rád účastním. Žije a pracuje tu má rodina v plné spokojenosti. No a navíc, vždyť já podle kritérií autorů encyklopedie českých spisovatelů do české literatury už vlastně patřím! V češtině mi doteď vyšlo sedm knih a hned ta první je unikátem, protože to byl zřejmě první debut slovenského autora přímo v českém jazyce s tím nejčeštějším názvem – Případ pohřbeného hřbitova. Do Česka rád jezdím jako spisovatel, protože tu mám mnoho přátel, i jako vědec, protože jsem tu našel svého mistra doktora Jiřího Velemínskeho a mnoho skvělých kolegů. Ale vždy se rád zase vracím domů. Mimochodem, chodil jsem tři roky do školy, kde byl vyučovací jazyk čeština, ze kterého mám dvojku! Ta jednotřídka byla při velvyslanectví v Bagdádu, kde náš otec učil na univerzitě v letech 1967-1970. Takže mám kompletně přečteného Jiráska, ovládám Hrubínovu Šeherezádu, ovládám ‚Tři sta třicet stříbrných stříkaček...‘, znám morytáty i legendy, husitskou hymnu, zdáli se mi české sny a moje první, platonická, láska bylo křehké české děvčátko. Dodnes na Slovensku v debatě přidávám české výrazy k oživení řeči, ale v Praze jsem ten nejlibozvučnější Slovák,“ říká známý spisovatel Gustáv Murín.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce