Podle informací představitelů ruského obranného průmyslu uzavřely Moskva a Káhira smlouvu v hodnotě dvou miliard dolarů, v jejímž rámci Egypt v letech 2020 a 2021 nakoupí přes dvacet víceúčelových stíhacích letounů Su-35. Vedle bojových letounů MiG-29M a MiG-29M2 to značně posílí bojový potenciál egyptského letectva, které dosud používá zastaralé sovětské letouny MiG-21 a čínské J-7.

Rusko svého času spolupracovalo se silami, které podporovaly bývalého prezidenta Hosniho Mubaraka, a se světskými civilními organizacemi s cílem sesazení vlády nového prezidenta státu Muhammada Mursího. Ten byl členem Muslimského bratrství a přišel k moci v důsledku arabského jara za podpory USA, Izraele, Turecka a Kataru, poznamenává autor.

Zatímco Mubarak odmítal účast v syrské válce na straně západně-arabské koalice, Mursí byl na to připraven. Bojovali tam přece jeho bratři džihádisté s cílem svržení syrského předáka Bašára Asada a nastolení v zemi islamistického režimu, píše Maier. Generál Abd al-Fattáh as-Sísí však režim muslimských bratrů svrhl. Byl zpočátku kompromisním kandidátem, dokázal však alespoň obnovit zahraničněpolitický status quo, jaký panoval za Mubaraka. Podobný vývoj událostí přijali v Moskvě kladně, ve Washingtonu zase záporně.

Teď Američané obviňují Káhiru z porušení protiruských sankcí a vyhrožují možnými následky, pokračuje Contra Magazin. Podniknou-li USA trestná opatření také proti Egyptu, strčí tím tuto severoafrickou zemi přímo do náruče Ruska a Washington přijde o další geopoliticky významnou zemi v tomto regionu, píše v závěru Marco Maier.