Zeman sdělil, že nikdy nepovažoval Istanbulskou úmluvu za neškodnou. Podle něj dokument prospívá muslimským zemím, kde jsou ženy utlačovány. Prezident říká, že v Česku nehrozí nic podobného jako vynucené sňatky nebo ženské obřízky, a proto je dokument pro zem zbytečný.

Ohledně toho, že nebyl pozván na návštěvu do Spojených států, prezident vidí několik důvodů. Zaprvé, poznamenává, že nevyhověl Washingtonu ve věci vydání Nikulina. Zadruhé, kritikou vypovězení ruských zpravodajců. Zatřetí, svým postojem vůči kauze čínské společnosti Huawei.

Parlamentní listy také uvádí, že jeden s čtenářů chtěl vědět o postoji prezidenta ke KSČ a finanční skupině PPF.

Zeman odpověděl, že byl členem KSČ dva roky za Pražského jara a za nesouhlas se sovětskou okupací byl ze strany vyloučen, kvůli čemu měl zákaz vykonávat intelektuální práce a byl třikrát vyhozen z práce. Toto podle něj docela dobře popisuje jeho vztah vůči KSČ.

PPF prezident označil za silnou společnost, kterou podporuje. Dodal, že rovněž podporuje všechny úspěšné vlastenecké podniky, které rozvíjejí vztahy se zahraničními partnery, včetně ruských a čínských.

Jako další téma Zeman okomentoval ukrajinský zákon o uznání banderovců za bojovníky za svobodu a válečné veterány. Prezident poznamenal, že banderovci vraždily volyňské Čechy a československé vojáky a řekl, že Česko by se mělo od ukrajinské legislativní iniciativy distancovat. Sankce za účinný nástroj tlaku na Kyjev Zeman nepovažuje.

Dříve ministr zahraničí Tomáš Petříček řekl, že schválení zákona o banderovcích je vnitřní záležitosti Ukrajiny, čímž na sebe strhl kritiku. Zeman ohledně Petříčkova osudu řekl, že je třeba počkat na jeho další výkon.

„Jak známo, odmítl jsem jmenovat pana Pocheho a jsem rád, že mně Andrej Babiš vyhověl. Abych vetoval i druhého kandidáta na ministra zahraničí, to už bych považoval na nepřiměřené. Takže počkejme, jak se pan Petříček ve své funkci osvědčí nebo neosvědčí,“ dodal prezident.