
Kosovští Albánci v březnu 2004 uspořádali pogromy, které vedly k hromadnému vysídlení Srbů z oblasti a zničení mnoha jejich kulturních a historických památek. K nepokojům s oběťmi na lidských životech došlo i přesto, že síly Severoatlantické aliance byly dislokovány v autonomním kraji 12. června 1999 po odchodu srbských vojsk a policie z Kosova a Metochie.
V neděli se po celé zemi konají památeční akce a církevní služby.
„Od nich (KFOR) očekáváme, že budou reagovat v jakékoliv chvíli, kdy bude srbský lid ohrožen. Pokud to NATO v praxi nedokáže, existují ti, kteří dokáží ochránit náš národ,“ prohlásil Vučić v neděli na tiskové konferenci. Dodal, že srbská vláda neopustí své spoluobčany v nebezpečí.
„Přejeme si pokračování dialogu a jednání s Albánci, ale bojím se, že svou vyjednávací platformou a zavedenými celními poplatky druzí ukazují, že nechtějí dialog,“ zdůraznil.
V roce 1999 ozbrojený konflikt mezi albánskými separatisty z Kosovské osvobozenecké armády a srbskou armádou a policií vedl k bombardování Jugoslávie (v té době se skládající ze Srbska a Černé Hory) silami NATO.
Podle verze přijaté Bělehradem pogromy vůči srbskému obyvatelstvu, které byly zahájeny 16. března 2004, naplánovali kosovští Albánci předem. V důsledku třídenních nepokojů zahynulo 30 lidí, zraněno bylo 200 civilních osob a členů mezinárodních bezpečnostních sil, bylo zničeno kolem 1000 srbských domů. Srbská pravoslavná církev informuje o 35 spálených a zbořených chrámech a klášterů. Desetitisíce Srbů odjely z Kosova a Metochie.
Kolem 100 tisíc Srbů, kteří zůstali v provincii, žije na severu a v několika enklávách v centru a na jihu. Kosovsko-albánské struktury v Prištině 17. února 2008 jednostranně vyhlásily nezávislost na Srbsku. Samozvanou republiku neuznává Srbsko, Rusko, Čína, Izrael, Írán, Španělsko, Řecko a řada dalších států.