
Podle National Interest totiž sankce, které USA a EU zavedly v roce 2014 a které měly Rusko potrestat za údajné agresivní akce vůči Ukrajině, této zemi naopak velmi prospěly a podnítily její ekonomický růst. Jako příklad profesorka uvedla ruský zemědělský sektor, který díky omezujícím opatřením překonal stagnaci.
„Sankce poskytly Rusku možnost obnovit zmrzačený potravinářský průmysl. Mnozí investoři, kteří dříve o zemědělství nejevili žádný zájem, se o něj najednou začali zajímat,“ píše Twiggová.
Nakonec byl účinek sankcí takový, že dokonce „někteří představitelé odvětví ruské ekonomiky, která jsou byť částečně spojena se zemědělstvím, také začali požadovat sankce“. Twiggová jako příklad uvádí ruské výrobce čokolády, kteří navrhli prodloužení omezení dovozu evropské produkce, aby mohli konkurovat německým, francouzským a belgickým výrobcům a prodávat své výrobky v těchto zemích.
Profesorka rovněž dodává, že objem produkce obilí v Rusku již dvojnásobně přesáhl spotřebu. Rusko se tak stalo jeho hlavním dodavatelem na světovém trhu. Kromě toho ruští výrobci plně zásobují svou zemi kuřecím a vepřovým masem, které se také dříve v obrovském množství dováželo.
V závěru Twiggová zdůrazňuje, že je Rusko obrovskou zemí, na jejímž teritoriu se nachází 200 milionů hektarů nevyužívané půdy. Uvádí, že se jeho zemědělství bude i nadále aktivně rozvíjet a bude podněcovat rozvoj jiných hospodářských odvětví. Podle jejího názoru by si tak USA a Evropa měly uvědomit, že omezovací opatření Rusku jen prospívají, a že je Rusko v této sankční válce se Západem „o několik kroků napřed“.