„Naše hodnocení spočívá v tom, že jestli se něco neočekávaného stane osobně s prezidentem Alexandrem Lukašenkem nebo jeho režimem, vznikne velké riziko rychlých vojenských akcí ze strany Ruska, aby zabránilo změně Běloruska na demokratickou prozápadní zemi,“ uvádí se v dokumentu.

Rozvědčíci jsou si jistí, že všechny scénáře vojenských cvičení za posledních 20 let popisují bojové akce proti NATO, jejich scénáře se neměnily ani po událostech v Gruzii v roce 2018, ani po událostech na Ukrajině v roce 2014 a ani po začátku války v Sýrii.

„Z pohledu vojenského plánování Rusko nebere Estonsko jako konečný cíl, ale kouká na něho jako na část NATO. Proto Estonsko musí být připraveno k vojenskému vpádu ze strany Ruska, dokonce jestli konflikt mezi Ruskem a NATO začne kdekoliv na světě,“ uvádí se ve zprávě.

Dříve český ministr obrany Lubomír Metnar označil za hlavní hrozby NATO terorismus, kybernetické útoky a Rusko. Ruská hrozba podle něj spočívá v přezbrojení armády, přemisťování vojsk, velkém počtu vojenských cvičení a také v událostech spojených s dalšími státy bývalého socialistického bloku.