Klaus mladší se v rozsáhlém rozhovoru pro Parlamentní listy nejdříve vyjadřoval ke svému návrhu zákona na ochranu příspěvků na sociálních sítích.

„Takové ty elity, často probruselské, samozřejmě můj zákon nenávidí a dávají k němu politická a nikoli odborná stanoviska. To mě nijak nepřekvapuje. Důležité bude najít 101 poslanců, aby zákon prošel do druhého čtení,“ prohlásil Klaus v komentáři k informacím o tom, že na návrh zákona reagovalo negativně české ministerstvo spravedlnosti.

Klaus se podle svých slov nebrání drobným úpravám v návrhu zákona, pokud bude zachován jeho smysl, a tím je ochrana svobody slova.

Politik se v rozhovoru obsáhle věnoval tématu školství, kde zopakoval, že škola by měla být apolitické místo. A to nehledě na politické preference těch, kteří do ní chodí. Podle jeho slov jsou stále více politizovány hlavně vysoké školy.

„Lidé samozřejmě názory mít mají, ale to školní prostředí by skutečně mělo být apolitické. Ať na škole klidně studují trockista, maoista, konzervativec obdivující Pinocheta i kdokoli jiný. Škola je má hodnotit podle toho, jak umějí jednotlivé předměty, a nemá z ní být poznat, jestli více fandí tomu či onomu,“ prohlásil Klaus pro Parlamentní listy.

Politizace škol ale neprobíhá pouze na úrovni vysokých škol. Zasaženy jsou podle názoru politika i základní a střední školy.

Ke zvýšení „mediální gramotnosti“ má na základních a středních školách probíhat v květnu a červnu takzvaný Týden mediálního vzdělávání, na němž se bude podílet i nezisková organizace Člověk v tísni, která je spoluzakladatelkou neziskové organizace Prague Civil Society Centre. Ta sponzorovala v arménském Jerevanu provedení semináře CampCamp 2018, kde se účastníci učili manipulovat fakty, lhát a vytvářet falešné zprávy za účelem vyvolání občanských nepokojů a vedoucích k převratu či takzvané „barevné revoluci“. V čele organizace Člověk v tísni stojí Šimon Pánek, který je rovněž ředitelem organizace školící profesionální revolucionáře Prague Civil Society Centre.

Na otázku, co si Klaus o tomto Týdnu podporovaném organizací Člověk v tísni myslí, prohlásil: „Člověk v tísni není politicky neutrální organizace. Se Šimonem Pánkem jsem mluvil dvakrát. Poprvé 20. listopadu 1989 před Přírodovědeckou fakultou UK, kdy mu to slušelo, měl vlajku na té hnědé bundě, super, podporovali jsme ho. Pak jsem ho potkal asi před třemi měsíci v tramvaji a celou cestu jsem ho huboval za ty jeho aktivity, on se bránil, on ten svět vidí nějak jinak. Takový ten aktivismus do škol se mi nelíbí, to je prostě politika.“

Podle slov poslance ODS se i jemu jako otci stalo, že na jeho syna „naběhl“ europoslanec Jaromír Štětina.

Na jedné ze školních akcí „na děti naběhl europoslanec Štětina, bylo to v době před prezidentskými volbami, on do nich začal bezostyšně hustit něco o tom, kdo je hodný a kdo je zlý“, prohlásil Klaus a dodal: „Můj syn Vojtěch říkal, že mlčel, že to nemělo smysl.“

Diskuze se následně stočila směrem k médiím a nestrannosti České televize, kterou formou koncesionářských poplatků platí prakticky celý český národ.

Novináře Parlamentních listů zajímalo, zdali je v pořádku, aby Nora Fridrichová, jako zaměstnankyně veřejnoprávní České televize agitovala ve prospěch nějaké politické strany či politického směru. Fridrichová se totiž nechala vyfotit s odznáčkem s nápisem „Evropa mě potřebuje“.

„Že se někde vyfotila s odznáčkem, to vůbec nevadí. Já si myslím, že ta paní agituje každou neděli se svým pořadem. To mi přijde mnohem horší než fakt, že má nějaké vlastní politické názory a podle nich se fotí. To mi alespoň přijde fér, že je dá takto najevo,“ prohlásil Klaus.

Dále poukázal na skutečnost, že médii hlavního proudu jsou některé politické strany a politické proudy chráněné, zatímco ostatní jsou prezentovány tak, aby k nim lidé cítili odpor. To ale, podle názoru politika, odporuje principu veřejnoprávnosti, jelikož země je složena z voličů mnohých politických stran, nejen těch, kterým fandí Česká televize.

„Víte, když o mně píše Respekt, který vlastní Bakala, že jsem zločinec, polonacista a já nevím co ještě, tak mě to štve, můžu je případně žalovat, ale alespoň si to neplatím. Když existuje řada politických směrů, které jsou karikovány a dehonestovány, a ještě si to musí platit, což se děje, tak je to velmi zvláštní. Některá politická hnutí jako Piráti a TOP 09 jsou hájeni, k některým se přistupuje opatrně a někteří jsou jako dobytek, kterého se každý má štítit a je tak o nich referováno. To není příliš veřejnoprávní, protože republika je složena i z lidí, kteří volí strany, které se těm redaktorům hodně nelíbí,“ prohlásil Klaus s tím, že má na mysli například politickou stranu SPD Tomia Okamury.