„Na začátku, v roce 1949, to byly demokratické země, které se spojily, aby dělaly věci dohromady. O tom se dost nemluví. Proto, až já tady budu mluvit, tak o tom budu mluvit (…) Já myslím, že je důležité, abychom se soustředili na to, že to není jen vojenská spolupráce, ale že je to také demokratická spolupráce," prohlásila americká politička o vzniku NATO.

Podle jejích slov je důležité vydávat dostatek prostředků na obranné účely. Spojené státy vydávají nejvíce, jelikož jsou „nejdůležitější" a mají největší potřeby ve vztahu k ostatním, řekla.

„USA vydávají nejvíce (peněz na zbrojení — red.). Amerika je nejdůležitější a ona potřebuje pracovat s jinými," prohlásila k tématu o požadované úrovni 2 % HDP výdajů na obranu, kdy zmínila, že lidé a státy by měly chápat, že tyto prostředky neodcházejí do nějaké „krabice", kde mizí, ale že jsou to prostředky vkládané do vytváření armád.

„Největší problémy, které Amerika má, jsou v Číně a s Ruskem. Následně regionální věci a terorismus. Na tom všem se musí pracovat," prohlásila politička na otázku, zdali dozrál čas, aby bylo řečeno, že Rusko je „největším ohrožením" pro NATO.

Podle názoru bývalé americké ministryně zahraničních věcí je důležité také sledovat, jaké informace se předkládají obyvatelům. Za zdroj potenciálního nebezpečí rovněž považuje rovněž kybernetický prostor.

„Také se musíme dívat na kybernetický prostor. A také se musí dávat pozor na to, jaké informace se dávají lidem," dodala Albrightová.

Podle bývalé ministryně zahraničí USA hraje ruský prezident Vladimir Putin na mezinárodní scéně „se slabými kartami". „On ale byl v KGB, on to umí, a ta propaganda je problém. Jsou ale také jiné problémy a nechci darovat Putinovi to, že je nejdůležitější člověk na světě," dodala.

V diskuzi o mezinárodním zapojení Armády České republiky Albrightová prohlásila, že česká armáda dělá v zahraničních misích mnoho různých činností. „Češi tam pomohli," řekla o misi České republiky v Afghánistánu.

Moderátorka diskuze se rovněž zajímala o názor Albrightové na aktuální politickou situaci v České republice. Podle političky v zemi chybí výrazná politická osobnost rozměru bývalého prezidenta Václava Havla.

„Když byl prezident Havel prezidentem, tak byla Česká republika vnímána jako velká země," odpověděla na otázku, jak je ČR ve Spojených státech vnímána.