O památném zasedání Sněmu, na němž byl přijat dokument o připojení Polska k Severoatlantické alianci, hovořil Sputnik s účastníkem těch událostí, bývalým poslancem parlamentu Piotrem Ikonowiczem, který se tehdy zdržel hlasování.

„Zdálo se mi, že svět vstupuje do období mírumilovného soužití a že skutečnost rozpuštění Varšavské smlouvy bude základem pro zrušení Severoatlantického paktu. Co se týče Polska, myslel jsem si, že se zachová podobně jako Finsko: zaujímáme neutrální pozici a neneseme podstatné výdaje na zbrojení. Ale dopadlo to jinak. Pacifistický model není v Polsku na rozdíl například od České republiky  populární. V naší zemi spíš politiky baví bojovat,“ říká Piotr Ikonowicz.

Na otázku, čím se on a dalších šest poslanců řídili, když hlasovali proti připojení Polska k Severoatlantické alianci, odpovídá: „Nehlasoval jsem proti, zdržel jsem se hlasování. Myslím, že kdyby se hlasovalo znovu, určitě bych hlasoval proti. Je to samozřejmě čistě symbolické gesto, neboť ti, kteří hlasovali pro, věděli, že většina se zachová tak, jak se zachovala. Řídil jsem se touhou po světě, v němž nikdo nikomu nevyhrožuje, v němž budujeme mírovou spolupráci a nenacházíme se ve stavu vojenského soupeření. Neexistovaly žádné důvody ideologického charakteru, tehdy všichni směřovali k demokracii a byla naděje, že nebudou žádné konflikty. Zdálo se, že vztahy mezi Východem a Západem procházely systémovými změnami.“

Podle názoru zdroje Sputnik Polska jsou důvodem nových závodů ve zbrojení za prvé zájmy vojensko-průmyslového komplexu a za druhé kapitál, který vládne světem, chce války a krize. Kromě toho jakási domnělá hrozba ze strany vnějšího nepřítele, která velmi dobře vytváří disciplínu ve společnosti a dělá ji poslušnější.

Ikonowicz říká, že po 20 letech nezměnil svůj názor a nelituje svého rozhodnutí: „Jsem pacifista. Jsem socialista a nemyslím si, že se máme navzájem zabíjet, protože války odpovídají zájmům lidí s velkým kapitálem a ne zájmům těch, kteří bojují. Je jasné, že úkolem NATO není pouze obrana. Nedávná agrese na Blízkém východě ukazuje, že je to agresivní aliance, a proto její existence nezvyšuje bezpečnost ve světě, ale spíše ji snižuje.“

V rámci komentáře k přítomnosti zahraničních armád v Polsku bývalý poslanec Sněmu říká: „Řeknu to tak: čekal jsem na chvíli, až Sovětská armáda opustí naši zemi, protože žádný vlastenec nechce, aby se na jeho území nacházela zahraniční vojska. A já jsem doufal, že se Polsko stane suverénním, nezávislým a na jeho území se neusadí žádná cizí vojska. Ale to se nestalo. Nyní jsou u nás na návštěvě Američané, ačkoliv rozdíl je v tom, že je sem pozvali, ale to je jedno, jsou to zahraniční vojska. Přitom utrácíme značné prostředky na zbrojení na úkor důležitých potřeb společnosti, jelikož v Polsku je stále ještě dost chudých lidí a máme za co utrácet peníze. Hledáme nepřítele blízko a přátele daleko místo toho, abychom naladili symetrické vztahy se všemi velmocemi podle principu spolupráce.“

Nazývá to politickou slepotou, neboť jsou ztraceny pro Polsko tradiční východní trhy. Vývoz jinými směry tyto ztráty nenahradí. „Návrat na ruský trh bude velmi dlouhý proces a možná k němu nikdy nedojde, protože příroda nezná prázdná místa,“ tvrdí Ikonowicz.

 „Tam, kde jsme prodávali naše vepřové maso, to teď například dělají Číňané. Takových případů je mnoho. Existuje názor, že příslušnost k NATO zvyšuje naši bezpečnost. Myslím, že tomu tak není. Spolupráce a obchod jsou velkou zárukou bezpečnosti. Proto si nejsem jistý, že v případě konfliktu, a já doufám, že k tomu nedojde, přítomnost amerických vojáků něco změní. Protože nikdo nebude chtít umírat za Gdaňsk. Jakýkoliv konflikt povede k zániku lidstva. Nedokážeme si ani představit jadernou válku. Proto země, které mají jaderné zbraně, nemohou být napadeny. Myslím, že už je stanovena jakási „rovnováha strachu“ a my musíme jít opačným směrem – k odzbrojení. Ale bohužel slovo,odzbrojení’ vůbec není přítomno ve veřejných diskuzích. Odzbrojení není, pouze,ozbrojení’,“ řekl na závěr Ikonowicz.