Podle slov autora článku to svědčí o tom, že evropské země přehodnocují své základní hodnoty v obranné sféře. Potřebují nové myšlenky, které by reagovaly na růst Číny, návrat Ruska na mezinárodní scénu a odchod USA.

Závěr o takovém rozšíření francouzského jaderného štítu učinili novináři na základě smlouvy o přátelství, kterou podepsali Macron a Merkelová před měsícem v Cáchách. Obsahuje ustanovení o pomoci a spolupráci v případě cizí agrese „všemi prostředky" včetně ozbrojených sil, a jak potvrdil v besedě s autorem článku sám Macron, zahrnuje tento pojem také jaderné síly.

V souladu se smlouvou má být zřízena zvláštní francouzsko-německá obranná a bezpečnostní rada. Když o ní mluvila, Merkelová podotkla, že Berlín a Paříž chtějí přispět svým přínosem k vytvoření evropské armády. Kromě toho znovu kritizovali Trumpa, který nejednou zpochybnil účelnost NATO v současných podmínkách.

Myšlenka o tom, že Francie a Velká Británie s jejich jadernými arzenály by mohly „vzít pod svůj deštník" ostatní evropské země, se už dávno považuje za alternativu americkým jaderným zbraním, podotýká autor článku.

Francie pokládala dříve své jaderné zbraně, zejména na ponorkách, za výhradně národní sílu. A Německo se nechtělo podílet na evropské strategii zadržování kvůli silným protiválečným náladám. Avšak jejich vztahy s USA jsou stále napjatější, a není jasné, jakou roli bude hrát Velká Británie po brexitu, a proto musely Francie a Německo přešetřit svou politiku.

Podle slov úředníků se jejich názory stále více rozcházejí s Američany také v otázkách o tom, jaké mají mít vztahy s Ruskem, Íránem a Čínou, jak mají provádět globální obchod a budovat mnohastranné instituce. Přitom s odchodem Trumpa jejich rozpory pravděpodobně neskončí.

Navíc to vypadá, že je tato smlouva ještě přísnější, než článek 5 Stanov OSN, ve kterém se píše pouze o nezbytných, nikoli o všech možných opatřeních, podotýká autor článku v novinách The Washington Post.