„Zeman se zmýlil, americký zkapalněný břidlicový plyn by přišel Českou republiku mnohokrát dráže," s jistotou tvrdí v rozhovoru se Sputnikem přední odborník na téma zkapalněného zemního plynu, ředitel inženýrského inovačního centra Geolgazkonsalt v Moskvě Valerij Něnachov. „Američané na základě svých vlastních prognóz předpokládali, že v roce 2020 se dostanou na vrchol těžby LNG a cena jeho těžby se sníží. Ale zatím tomu tak není. Zatím se u nich prudce rozvíjí těžba břidlicové ropy a společně s ní se těží LNG. Nicméně sebrat tento,souběžný plyn' je velmi drahé. Jeho shromažďování, získávání z této suroviny těžkých komponentů a potom ještě zkapalňování činí cenu takového plynu skutečně pobuřující. Prezident Zeman hovoří o 30 %, ale myslím si, že ve skutečnosti by Čechy přišel plyn z USA mnohem a mnohem dráže. Podle mých výpočtů to bude minimálně 500 dolarů za 1000 krychlových metrů, což je samozřejmě pro Českou republiku mimořádně nevýhodné, protože to převyšuje prakticky dvojnásobně současnou cenu ruského plynu pro Evropu."

Něnachov připomíná, že každoročně dodává Rusko do Evropy až 200 miliard krychlových metrů zemního plynu. Domácí spotřeba USA tvoří 700 miliard kubíků. Pokud Američané skutečně chtějí nahradit vlastní surovinou ruské dodávky do Evropy, musí zvýšit těžbu na 900 miliard kubíků ročně. Ale i pro veliké Spojené státy je tento úkol neřešitelný. Na co tedy ještě Američané sázejí?

„Pokud tady použijeme šachový jazyk, je to jakási,dvoukrokovka'," říká Něnachov. „USA chtějí dostat Evropu do bezvýchodné situace. Představte si, že na základě jejich naléhavého požadavku bude zastavena výstavba Severního proudu 2, dodávky plynu přes Ukrajinu budou vzhledem k nestabilitě této země ve velkém objemu nemožné. Kromě toho Německo odmítá jadernou energii… Co v takovém případě zbude Evropské unii? Odpověď je jednoduchá — kupovat americké uhlí! Právě uhlí, protože USA ho mají nadbytek a je mimořádně levné. Samozřejmě to odporuje všem mezinárodním ekologickým programům. Ale vždyť se Američané ne náhodou o to postarali předem a odstoupili od dohod o omezení emisí oxidu uhličitého do atmosféry. Jsem přesvědčen, že počítají s tím, že uměle přivedou Evropu do situace, kdy bude nucena orientovat svůj energetický program na používání uhlí. Evropané to všechno velmi dobře chápou, jejich odborníci umějí počítat, proto je tam tak mnoho stoupenců Severního proudu 2, který je pro Německo kromě jiného i pákou pro politický nátlak na sousedy."

V těchto dnech největší ruský nezávislý výrobce plynu, společnost Novotek, prohlásil, že může dodávat ruský LNG do Evropy 2-3krát levněji než je plyn americký. Konkrétně 3,15 dolaru za milion BTU — britských tepelných jednotek, zatímco americký LNG vyjde na 7-8 dolarů za milion BTU.

Podle názoru Něnachova zatím nejde o obrovské měřítko, ale Novotek postupně zvyšuje kapacitu.

„Společnost těží na velkém Jihotambejském nalezišti plynového kondenzátu v Jamalo-něneckém autonomním okruhu RF. Je to zdrojová základna projektu Jamal SPG. Pravděpodobné zásoby naleziště tvoří kolem jednoho trilionu krychlových metrů plynu. Zatím odsud vyvážejí do Evropy 15 milionů tun ročně, ale to je první fáze. Novotek může objemy těžby zdvojnásobit. Mimochodem náklady na těžbu plynu na Jihotambejském nalezišti činí asi 15 dolarů za 1000 metrů čtverečních, zatímco v USA je to přibližně 70 dolarů. Navíc existuje faktor logistiky. Můžeme dodávat LNG do Evropy Středomořskou cestou pomocí tankerů, které i bez ledoborců vyplouvají na Barentsovo moře a potom plují do Evropy — do největšího evropského přístavu Rotterdam v Holandsku, do Německa, do Polska. Takové speciální tankery už máme. Naložení jednoho trvá pouze 33 hodin, takže taková může být intenzita přeprav. My investujeme do tankerové flotily, ale Američané moc ne. Oni víc mluví než dělají. A jejich dodávky LNG do Evropy jsou omezené, ačkoliv v poslední době objemy rostou. Ale opakuji, že americký zájem nespočívá v dodávkách plynu, ale… uhlí, kterého mají nadbytek. To je ta jejich chytrá politika, ale ta však není pro odborníky tajemstvím," domnívá se odborník.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce