Mezitím před pěti lety hájili francouzští politici a média účastníky protestních akcí na kyjevském Majdanu a odsuzovali tehdejší ukrajinskou moc, která se snažila obnovit pořádek a zabránit pogromům, podpalování aut a obsazování administrativních a veřejných budov. A nyní francouzský prezident Emmanuel Macron vítá odvážné Venezuelce, kteří bojují za svobodu.

Tento postoj se ale mění, když dochází k protestním vystoupením v samotné Francii. Policie rozhání demonstrace žlutých vest tvrdě a rozhodně. Využívá přitom obušky, zábleskové granáty a vodomety. V jistém okamžiku začaly úřady bít na poplach, protože jim docházely zásoby slzného plynu a bylo třeba je rychle doplnit. „To je nepředstavitelné, probíhá opravdové ničení, hromadné zatýkání, k takovému nedošlo od dob války v Alžírsku. Potlačování a násilí ze strany prokuratury a soudců — to všechno překvapuje. Za 46 let své práce jsem neviděl nic podobného," podotýká advokát Régis de Castelnau.

Podle jeho slov nastoupila vláda cestu potlačování protestů, což potvrzuje novoroční prezidentovo poselství, kdy se Macron obrátil jen na své stoupence a označil demonstranty za „zlý dav". De Castelnau zdůrazňuje: „To, co se děje se žlutými vestami u soudů, nemá nic společného s normálním soudnictvím. Je nebezpečné, že se soudní orgány věnují ochraně pořádku, zatímco by měly hájit spravedlnost."

Podle informací oficiálního mluvčího Institutu spravedlnosti (Institut pour la Justice) advokáta Guillaumea Jeansona v březnu až červenci roku 2016 bylo v průběhu hromadných akcí proti pracovní reformě pohnáno k odpovědnosti 750 lidí. Nyní se zvýšil jejich počet trojnásobně, přičemž lidé se zatýkají bez dostatečných důvodů.

„Prokuratura předkládá velmi tvrdé požadavky, a to přivádí k myšlence, že dostala pokyny (pozn. od úřadů). Tresty jsou nejrůznější. Někteří představitelé soudní moci berou ohled na okolnosti a snaží se jednat mírněji. Takže problémy v soudní praxi vznikají v etapě povolání k odpovědnosti, při uložení trestů se projevuje jistá pružnost," konstatuje Jeanson.

Advokát François Boulo, který hájí zájmy žlutých vest v Rouenu, upozorňuje na to, že četné soudní rozsudky, které se týkají hlavně osob bez kriminální minulosti, jsou mnohem tvrdší než obyčejně. Podle slov právníka je to důsledkem politiky úřadů, které používají kromě policejních represálií také represivního soudnictví. „Dělá se všechno pro to, aby bylo možno zadržovat co nejvíce lidí, zahajovat rychleji soudní řízení a vynášet co nejtvrdší rozsudky," tvrdí Boulo.

Aktivista Michel Tobe známý svými vystoupeními v Mezinárodní lize proti rasismu a antisemitismu (Ligue internationale contre le racisme et l'antisémitisme (LICRA) a v UNESCO kritizuje protizákonnou podle jeho názoru proceduru vazby. „Připomenu, že jde o zadržení osoby, která se pokládá za nevinnou a kterou dávají do vazby na několik hodin nebo dnů. Občas nemá zadržená osoba možnost spojit se s advokátem. Tato praxe byla mnohokrát kritizována, mj. i v Radě Evropy," podotýká Tobe.

Nedávno se objevila ve francouzských médiích instrukce představitele pařížské prokuratury, který prokurátorům doporučuje, aby při projednávání případů žlutých vest drželi demonstranty ve vazbě až do ukončení protestní akce (týž den nebo příští den), dokonce když jim nebudou předložena obvinění.

Tvrdé zákroky proti žlutým vestám vysvětlují odborníci závislým postavením prokuratury, která plní pokyny Ministerstva spravedlnosti. Soudcové zase naslouchají výkonné moci. „Po stránce technické se můžeme domnívat, že soudcové jsou nezávislí, existuje však taková zkoordinovanost — intelektuální, politická a sociologická — s představiteli moci, že soudnictví ani nemusí plnit rozkazy, protože samo vyhovuje přáním vlády, v tom se skrývá vážné nebezpečí," stěžuje si de Castelnau.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce