Setkání B9 (východní křídlo NATO) se zúčastnil i Jens Stoltenberg, generální tajemník Severoatlantické aliance. Setkání se uskutečnilo v souvislosti se 70. výročím vzniku NATO a v souvislosti s 20. výročím připojení se k alianci Polska, Česka a Maďarska.

Kiska se v Košicích vřele přivítal s každým z prezidentů, prezidenti absolvovali slavnostní oběd, ještě před setkáním Kiska neformálně pohovořil s novináři. Prezidenti B9 jednali o různých otázkách (bezpečnost států, směřování NATO, šíření dezinformací a kybernetická hrozba,…). Diskuze o dezinformačních a kybernetických hrozbách se zúčastnili i západní experti — Edward Lucas, odborník na problematiku hybridních hrozeb a bývalý editor týdeníku The Economist, a Miriam Lexmannová, ředitelka Mezinárodního republikánského institutu v Bruselu.

Kiska kromě jiného uvedl, že ani nejsilnější země nedokáže sama čelit výzvám jako je bezpečnost, migrace a terorismus. Těší ho, že země B9 nejsou osamělé, ale jsou členy Evropské unie a NATO. Podle Kisky vysílají prezidenti B9 signál o tom, že země B9 jsou jednotné a dokáží si vzájemně pomáhat a podporovat se.

Během setkání vystoupil s tradičními protiruskými postoji rumunský prezident Klaus Iohannis, který požaduje podporu námořních sil NATO na Černém moři a rovněž vyjádřil svou podporu rozšiřování NATO směrem na východ.

V podobném duchu se vyjadřoval i polský prezident Andrzej Duda, který uvedl, že by přivítal zvýšení počtu vojáků NATO ve východních regionech Evropy. Duda rovněž hovořil o,,imperiálních ambicích Ruska" a potřebě posílit vojenskou přítomnost NATO ve střední a východní Evropě. Duda považuje za potřebné,,ukázat odhodlání a působit odstrašujícím dojmem", přičemž z hlediska zeměpisné rozlohy Duda považuje Polsko za,,bezpečnostní uzel" celého regionu střední Evropy. Nic nového pod sluncem, Duda opět přecenil svůj význam.

Prezidenti B9 na konci setkání přijali společnou deklaraci. Co by to však bylo za setkání a deklaraci zemí východního křídla NATO, kdyby z Pobaltí nezazněly tradiční obavy z Ruska. Celkově se však ukázalo, že vnímání možných hrozeb je u každé ze zemí B9 jiné. Například až 70 % obyvatel Estonska vnímá Rusko jako existenční hrozbu, v Maďarsku či na Slovensku ruskou hrozbu nevnímají tak tragicky, nehledě na snahy některých rusofobních politiků.

Kiska nedokázal překročit svůj stín a protože dnes je populární mluvit o hybridních hrozbách, ruských hackerských útocích a zásazích i do prezidentských voleb, hovořil o nich i Kiska. Slovenský prezident uvedl, že,,vnímá pokusy Ruska ovlivňovat slovenské prezidentské volby". Ve svém projevu o kybernetických hrozbách Kiska připomněl i čínskou společnost Huawei, která čelí americkým restrikcím, k těmto americkým restrikcím proti Huawei se přidaly i některé západní země.

Na setkání B9 zaznělo, aby země B9 investovaly co nejvíce do bezpečnosti svých zemí a občanů, z čehož je možné usuzovat, že bude prosazován nákup starších amerických zbraní ve velkém měřítku.

Český prezident Miloš Zeman obhajoval misi v Afghánistánu, podle Zemana by odchod z Afghánistánu znamenal opětovné rozšíření terorismu v zemi. Po téměř 17 letech americké přítomnosti tak prezident Zeman nepřímo přiznal, že americká mise v Afghánistánu nebyla úspěšná, protože Tálibán dále úspěšně existuje. Američané jsou připraveni opustit Afghánistán, vše závisí na amerických dohodách s Tálibánem, další kolo rozhovorů mezi Tálibánem a Američany se má uskutečnit v březnu v Kataru. Podle českého prezidenta musí NATO zůstat celistvé a jednotné.

Český prezident se chtěl v Košicích setkat i s bývalým slovenským prezidentem Rudolfem Šusterem. K setkání Zemana a Schustera nakonec nedošlo, protože bývalý slovenský prezident Rudolf Šuster se necítí zdravotně v pořádku (je krátce po operaci srdce).

Již dne 27.02. 2018 slovenský ministr zahraničních věcí Miroslav Lajčák odmítl konspirace o přípravě budování nových vojenských základen na Slovensku. Informace o vytvoření nových amerických základen (nebo základen NATO) na Slovensku považuje Lajčák za ničím nepodložené, jeden ze slovenských prezidentských kandidátů Eduard Chmelár na sociální síti Facebook však naznačil, že dohodu o vytvoření amerických vojenských základen na Slovensku předestřel během své poslední návštěvy Slovenska šéf americké diplomacie Pompeo.

Na ministerstvu zahraničních věcí uvedli, že,,jakákoliv tvrzení, že ministr Lajčák dělá něco za zády, jen poukazují na to, že pan Chmelár má buď elementární vědomostní nedostatky nebo vědomě lže a mate".

Slovenský ministr zahraničních věcí Miroslav Lajčák informoval, že Slovensko nevede žádná jednání s USA o vybudování nových amerických základen na Slovensku.,,Někteří mne obviňují, že v tajnosti vedu jednání o vytvoření základny NATO nebo USA na Slovensku, to není pravda," uvedl doslovně slovenský ministr zahraničních věcí. Kromě toho Miroslav Lajčák tvrdí, že žádná základna NATO ani USA na Slovensku nevznikne, dokud o to Slovensko nepožádá. Slovensko je partnerem Aliance a Aliance nepřijímá rozhodnutí, která by se Slovenskem neprojednala.

Dodržování dohod je samostatnou kapitolou v existenci Severoatlantické aliance. Tvrdí se, že prý nikdy neexistovala dohoda, podle níž Američané Rusku slíbili, že se NATO nebude rozšiřovat směrem na východ. Rusko však má pochopitelně negativní postoj k posouvání vojenské infrastruktury NATO k ruským hranicím, stejně jako i k zatahování nových států do vojenských aktivit NATO. Hlavně v době, kdy USA jednostranně vypověděly Dohodu o raketách krátkého a středního doletu. Rusko se musí chovat zodpovědně, takže můžeme očekávat, že Rusko bude uplatňovat svoje svrchované právo zajistit si vlastní bezpečnost opatřeními, která budou úměrná aktuálním rizikům.

V NATO by to měli brát na vědomí, včetně východního křídla aliance — států B9, které vycházejí Američanům vstříc mnohem více než zakládající státy NATO.