Na Slovensku je zapotřebí vše budovat pomalu

Mikloško uvádí, že ze své disidentské minulosti vytěžil dvě celoživotní zkušenosti. Ta první spočívá v tom, že na Slovensku je zapotřebí všechno budovat pomalu a trpělivě. Druhou věcí, k níž dospěl, je opakování chyb minulosti.

„Dvacet let jsme připravovali pád komunismu a pak se to za několik let či měsíců jakoby mentálně vrátilo zpět. Pak jsme zase deset let pracovali na pádu mečiarizmu. I se to podařilo. Dnes však vidíme, že se to opět vrátilo v podobě Fica a Směru. Jsme tam, kde jsme byli," vysvětluje.

A právě připravenost trpělivě pracovat na přeměně společnosti je zrovna ta zkušenost, se kterou by chtěl Mikloško vstoupit do Grasalkovičova paláce.

Neslušný kandidát pro slušné Slovensko

Je docela paradox, že s určitou mírou nadsázky lze říct, že František Mikloško kandiduje na post prezidenta státu, jehož vznik si vlastně ani nepřál. V roce 1992 z pozice poslance slovenského parlamentu totiž hlasoval proti přijetí Deklarace SNR o svrchovanosti Slovenské republiky, a také proti přijetí Ústavy SR. Jak sám uvádí, toto jednání mu bude vytýkáno až do smrti.

„Nebyl jsem připraven jít do sporu s Havlem, Dienstbierem a lidmi, se kterými jsme roky spolupracovali a byli pronásledováni pro svobodu. V tomto směru toho ani nelituji. V téže situaci bych se zachoval stejně. Ale přiznávám, že tehdy jsem situaci politicky neodhadl," řekl.

Slovenské západní plíce a zvláštní poslaní

V zahraniční politice Mikloško hodlá reprezentovat příslušnost Slovenska k Západu, což se z jeho hlediska vyjadřuje členstvím v EU a NATO. V minulosti byl však vůči zvyšování kompetencí EU na úkor členských zemí skoro kritický. „Jistě, můžeme obdivovat mystiku a krásu světa směrem od nás na Východ, ale jsme tady, a jsme tu osudově ukotvení," tvrdí.

Podle kandidáta má Evropa dvě poloviny plic — západní a východní. A myslí si, že Evropa zůstane Evropou jen tehdy, pokud bude dýchat oběma polovinami. Z jeho pohledu si také Slováci musí uvědomit, že už tisíc let dýchají západními plícemi.

Co se týče národního programu, hovoříme-li slovy T. G. Masaryka, pak je podle Mikloška tím slovenským programem křesťanství. Tvrdí, že Slovákům to naznačil Jan Pavel II., když prohlásil, že mají v rámci Evropy zvláštní poslaní.

Vazby s Ruskem

Prezidentský kandidát minulost za socialismu nerozděluje, ale naopak spojuje Slovensko s Ruskem. Mikloško poukazuje na to, že Rusové byli stejně jako Slováci oběťmi zrůdného bolševického systému a tvrdí, že trpěli mnohem víc, vzhledem k době trvání sovětského režimu.

„Je třeba říci, že s Ruskem nás váže jedna zkušenost, kterou západní Evropa nemá, a to jsou oběti komunismu. My jsme přežili. Rusové přežili 70 let strašného stalinismu a bolševismu, a to jsou desítky milionů obětí. My jsme přežili totéž, jen přes jiné oběti," řekl.

Třetí pokus

František Mikloško se uchází o prezidentské křeslo už potřetí. Dva předchozí pokusy se mu však moc nevydařily. Tentokrát ale věří, že se situace změnila a že teď je ten pravý čas, kdy by jeho kandidatura mohla být zajímá.

Dále uvádí, že pokud Poláci, Češi a Maďaři už svého prezidenta disidenta měli, na Slovensku k tomu ještě nedošlo. Nicméně dobíhat na poslední chvíli dle jeho názoru přesně odpovídá rytmu slovenských dějin. Volební průzkumy pro Mikloška však zatím moc nadějně nevypadají. Přisuzují mu totiž jen 4,3 %. Možná, že i on doběhne do cíle na poslední chvíli?

Dne 16. března se na Slovensku uskuteční první kolo prezidentských voleb. Případné druhé kolo proběhne o dva týdny později. V současnosti již kandiduje 14 uchazečů, z nichž dvě představují ženy. Dvě třetiny kandidátů patří k nestraníkům.