Český portál uvádí, že touto situací nejvíce trpí především středně velké a menší chovy. V souvislosti s tím se tak většina z nich již dlouho snaží dotovat ztrátovou výrobu pomocí jiné činnosti či hospodaří na hraně rentability.

Situace pro menší chovatele však bude nejspíš jen horší. Proto mnoho z nich řeší, zda v chovu pokračovat. Většina z nich totiž prasata poté prodává pod náklady. Celou věc ještě zhoršuje drahé krmivo kvůli loňské špatné úrodě, stejně jako tlak ze strany dovozců. O tom je přesvědčen ředitel Svazu chovatelů prasat, Jan Stibal.

Tlak pochází zejména z Německa a Španělska, přičemž někteří čeští farmáři nedokáží této zahraniční produkci konkurovat. Stibal si navíc dále myslí, že část ceny mohou zahraniční chovatelé dotovat pomocí skrytých dotací.

Konec chovu prasat v Čechách?

Všechny výše uvedené důvody tak chovatele prasat často nutí k tomu, aby byly chovy zavírány.

„Deset let jsem bojovala za to, aby se výroba udržela, ale nejde to," cituje portál slova Jany Krasulové.

Předsedkyně představenstva zemědělské společnosti Paseka na Olomoucku uvedla, že její podnik právě zavírá chov prasat na celkem čtyřech farmách. Poslední prase, z původních 13 tisíc kusů zvířat, by mělo být na jatka vydáno v červenci.

Za nejhorší období přitom označuje poslední dva roky. A podle jejího názoru není šance, že by se to nějak zlepšilo. A levný dovoz masa či drahá krmiva, která zdražila až o 30 %, tomu nepomáhají.

Levný dovoz ze zahraničí

Podle portálu je dovoz levného masa do Česka dlouhodobým problémem. Spotřebitele totiž většinou nezajímá původ, ale spíše cena masa. A tak dovoz vesele roste.

„Prodeje zahraničních mas v Česku naopak rostou a z pultů vytlačují maso české," prozradil ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina.

Loni dovoz vzrostl o 10 tisíc tun na 273 tisíc, kdežto domácí výroba stagnovala. Podle Katiny je to škoda. České vepřové maso je tak tou nejohroženější potravinářskou komoditou. A závislost na dovozech bude nejspíš stoupat.

Cena za kilogram zahraničního masa meziročně zlevnila o více než 6 Kč, tedy na 52,15 Kč. Také ceny v řeznictví a na pultech obchodů klesly — v průměru o 1,50 Kč na 104 Kč. Nejvíce se dováží z Německa, Španělska a Polska.

Kdo všechno ještě zavře? Dotace nestačí

Další z adeptů na uzavření chovu je i Zemědělské družstvo Senice na Hané, které vlastní jedenáct tisíc zvířat.

„Rozhodujeme se, jak dál. Na osmdesát procent končíme," řekl výkonný ředitel družstva Lubomír Vítek. „Když odečteme dotace, vyrábíme za cenu pod náklady jako většina chovatelů," dodal.

K zachování chovu by byla potřeba nákladná modernizace, což si farmy nemohou dovolit. Vítek však dodává, že tento problém s chovem sahá již před rok 2004. Tedy do období, kdy se ČR chystala vstoupit do EU. A nyní nepomáhají už ani dotace.

„Dotace jsou jednostranně orientovány na plochu. Měly být více vázány na dobytčí jednotky na farmě," myslí si Vítek.

Může za to EU?

Na špatné podmínky si chovatelé stěžují již roky. Jak však většina z nich uvádí, nyní je situace ještě mnohem horší.

„Průměrná cena jatečných prasat byla loni extrémně nízká," říká Jan Stibal.

Takovou nízkou cenu chovatelé vysvětlují přetlakem nabídky v Evropské unii. Jde především o tom, že ve třetích zemích potřebují země EU udat desetinu výroby vepřového maso. V srpnu roku 2014 navíc začalo platit embargo na dovoz potravin do Ruska. V důsledku toho se tak velcí evropští producenti přeorientovali na vývoz do Asie. Čína ale nepovoluje dovoz masa ze zemí, v nichž se vyskytuje africký mor prasat (Polsko a Belgie). A na trhu je tak přebytek evropského masa.

Na vývoz masa do Asie se zaměřuje i Německo a Španělska.

„Obě země jsou obrovským trhem s velkými jatkami. Produkce ve Španělsku navíc v posledních letech rychle roste. Předpokládám, že aby dokázali odbýt maso, tlačí ceny dolů," řekl závěrem Stibal.