Portál uvádí, že Evropa teď prožívá ty nejteplejší roky v historii. A podle všeho by měly být následující roky ještě teplejší. Podle odborníků z britské meteorologické kanceláře Met Office má být následujících pět let těmi nejteplejšími lety v historii. Překonají tak i roky 2018, 2017, 2016 a 2015.

Takové informace byly zjištěny díky studii, na níž se podílela také americká NASA a další meteorologické služby a organizace. Z výsledků studie vyplývá například to, že lidé v Česku pociťují větší teplo než obyvatelé Karibiku. V Evropě je totiž jiné počasí než ve zbytku světa.

A právě takové počasí by mohlo lidem v Evropě velmi ztížit život. Evropská unie se zabývá monitorováním vlivu teplotních a klimatických změn a v souvislosti s tím na svých stránkách uvedla, že čím větší a častější teplotní extrémy lidé zažívají, tím větší budou jejich dopady na lidské zdraví.

Takové teplotní extrémy by podle odborníků mohly vést k větší úmrtnosti, která je spojená s vysokou teplotou. Ve velkém ohrožení by přitom měli být starší lidé a kojenci.

Vysoké teploty vs. ekosystém a zemědělci

Vysoké teploty neovlivní jenom lidské zdraví, ale také různé druhy rostlin a živočichů. Podle portálu bude mít teplo vliv především na rozložení a hojnost hmyzu a ptáků. Někteří z nich totiž už dnes mají problém se klimatu přizpůsobit.

Ze studie EU dále vyplývá, že se mění také chování a fenologie živočišných a rostlinných druhů. Mohlo by se tak stát, že vzroste počet škůdců, invazivních druhů a dojde k rozvoji nemocí. Na druhou stranu se však výnosy a životaschopnost zemědělství a hospodářských zvířat, stejně jako kapacita ekosystémů, budou snižovat, píše portál.

Extrémní teploty by tedy mohly ovlivnit odvětví jako je zemědělství, cestovní ruch či výroba energie. Některá města by se dokonce mohla potýkat s problémy se zásobováním vodou a dalšími základními zdroji. Změny v dynamice sněhu a tání ledovců by mohly vést až k nedostatku vody v celé Evropě.

Čeká Evropu budoucnost bez elektřiny?

Klesající dodávky vody však negativně ovlivní také vodní elektrárny. Ty jsou přitom pro většinu Evropy hlavním zdrojem energie. Nedostatek vody se tak projeví u občanů ve vysoce urbanizovaných či hustě osídlených oblastech, ale také u pobřeží.

Odborníci se domnívají, že Evropa zaznamená méně srážek, což spolu s velkým teplem povede k intenzivnějším letním suchům. V budoucnu by tak extrémnímu suchu mohla čelit i střední Evropa.

Vzhledem k výše uvedenému se může Evropa potýkat s rozsáhlými požáry, a to i na místech, kde takový scénář dříve nebyl pravděpodobný. Kromě požárů může změna klimatu vyvolat i záplavy. I přesto, že jsou povodně vcelku běžnou přírodní katastrofou, změna klimatu v budoucích letech nejspíše zvýší výskyt a četnost záplav v celé Evropě.

A co ledovce?

Evropská unie se ve studii věnuje také stoupající úrovni moří. Tento proces se v posledních letech dosti zrychlil. Příčinou je zejména tepelná roztažnost oceánů kvůli oteplování, ale také větší množství vody související s táním ledovců.

Dále by zvýšení hladiny moří mohlo zvýšit riziko vzniku povodní a eroze v pobřežních oblastech. To by negativně ovlivnilo obyvatele, infrastrukturu, podniky i přírodu. S růstem hladiny by se mohlo také snižovat množství sladké vody.

To vše by mělo podle EU ovlivnit biologickou rozmanitost a služby a zboží, jež pobřežní oblasti poskytují.