Guaidó schválil dodávku humanitární pomoci do země. Stejným dekretem zrušil nařízení legitimního prezidenta Nicolase Madura ohledně uzavření pozemní hranice s Brazílií, zachoval vztahy s Arubou, Bonairem a Curacao a potvrdil záruky pro ty vojenské pracovníky, kteří se přidají k němu.

Madurova vláda naopak odmítá dodávky, které mají být zahájeny 23. února. Prezident popírá existenci krize a hodlá poskytnout svou humanitární pomoc Kolumbii.

Později souhlasil s přijetím dvou miliard dolarů od Evropské unie.

23. ledna se na pozadí protestních akcí opozice ve Venezuele předseda parlamentu Juan Guaidó prohlásil za dočasného prezidenta. Spojené státy a řada dalších zemí krok Guaidóa uznaly a požadovaly, aby venezuelský prezident Nicolás Maduro, jehož zvolení tyto země nepovažují za zákonné, nepovolil násilné akce proti opozici. Maduro uvedl, že to on je ústavním prezidentem a šéfa opozičního parlamentu označil za „loutku Spojených států".

Rusko, Čína a několik dalších zemí podpořily Nicolase Madura jako legitimního prezidenta Venezuely.