
Tématu o obraně prezident věnoval pozornost zejména v souvislosti s jednostranným odstoupením USA od smlouvy INF. Zaměřil se především na sociální a ekonomické cíle a na růst blahobytu občanů. Předsedkyně Institutu slovanských strategických studií (ISSTRAS) v Praze a politoložka Radmila Zemanová — Kopecká, která Putinův projev sledovala ve vysílání ruské televize, v rozhovoru se Sputnikem přiznala, že byla skutečně v šoku. Proč? Protože Putin uvedl, že poprvé v historii pokryly ruské rezervy zahraniční dluh země. Tak, tady to máte, sankce!
„Na věčnou otázku občanů o tom, kde jsou peníze, tentokrát prezident Putin odpověděl, že v rezervě. S viditelným potěšením oznámil, že historicky poprvé zlatý a devizový rezervní fond RF plně pokrývá jak zahraniční, tak i komerční dluh Ruské federace. Proto podle něj Rusko může intenzivně investovat do zmíněných sociálních odvětví, ale také do vědecko-výzkumných bází a do rozvoje průmyslu, což mu umožní být konkurenceschopnou zemí na světových trzích, a tím zvyšovat blahobyt vlastních občanů," uvedla politoložka.
„Klíčovým úkolem je podle Putina, který je na Západě obviňován z militarismu, zachování národa, zachování rodu a podpora rodiny. To je podle něj klíčový mravní základ vývoje Ruska. Bylo potěšující slyšet, že Putin nezkresluje realitu. Připomněl, že Rusko vstoupilo do složitého demografického období, v němž sehrál roli propad jak z dob 2. světové války, tak i z období po rozpadu SSSR. Prezident požaduje zvýšení příspěvků i pro rodiny s dětmi, které dosahují dvojnásobku životního minima. Dnes je to 1,5násobek. Obecně lze říct, že rodina, výchova i výuka mládeže je dnes jednoznačně jednou z hlavních priorit ruského lídra," dodala.
Na otázku jestli neměla dojem, že Putin mluvil, jako by sankce vůbec neovlivnily ruskou ekonomiku, politoložka odpověděla:
„Zdálo se mi, že se sankce naopak staly silným impulsem pro její vývoj. Jako příklad už dnes prosperujícího odvětví uvedl Vladimir Putin zemědělství. V jeho plánech je zvýšení ekologické produkce, výrazná podpora venkova, i potřeb jeho obyvatel a další vstup na zahraniční trh. Ten podle jeho slov už ekologicky čistou produkci de facto ani nezná. I zde je podle Putina důležité investovat do zpracovatelského průmyslu."
Podle Zemanové-Kopecké by tato slova měli poslouchat i čeští podnikatelé, kteří chtějí pracovat na ruském trhu. Jak uvedla politoložka, přesto, že hlavní důraz prezidentova projevu byl udělen blahobytu vlastního národa, nezůstala stranou ani zahraniční politika zaměřená především, jako vždy, na bezpečnost vlastní země.
„Ve svém vystoupení Putin varoval před tím, že rozmístění amerických raket v Evropě mimořádně ohrožuje bezpečnost Ruska i celého světa. Jako Evropané bychom si proto měli uvědomit, že pokud Amerika rozmístí své rakety v Evropě, snižuje sice riziko nebezpečí pro USA, ale maximálně zvyšuje riziko pro evropské státy. Tam budou umístěny nejen rakety, ale je třeba vzít v úvahu i to, že radary a logistická centra, která USA úspěšně vnucují Evropě, nejsou o nic menším rizikem pro země evropského kontinentu v případě odvetného úderu," řekla.
„Je vidět, že prezident, ostatně jako celé Rusko, už má dost věčného tlaku, nepodloženého obviňování a agresivního vyhrožování. Proto byla také poprvé zdůrazněna nejen zrcadlová, ale i asymetrická opatření, která při ruské výzbroji mohou velmi razantně umlčet válkychtivé politiky," dodala.
Politoložka dále podotkla, že Putin několikrát zdůraznil důležitou tezi, že Rusko nechce a nehodlá někoho napadat. Všechny podobné výkřiky označil za jednoznačnou lež. Zdůraznil, že veškeré zbrojní kroky Ruska jsou zaměřené výhradně na obranu vlastní země a jejich občanů. To je podle Zemanové-Kopecké dlouhodobý postoj Putina. Jelikož právě on si lépe než kdokoli jiný uvědomuje, že jeho vize života v míru má samozřejmě podporu všech normálních řadových lidí. Zda mu to Západ dopřeje, tedy není otázkou pro Rusko. Onen pověstný „černý Petr" agrese a násilí je totiž nyní na straně Evropy a USA.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce