Podle náměstka ministra by případné využití plynovodu Severní proud 2 neovlivnilo situaci na Ukrajině. „Již 97 % plynu, který dostáváme z Ruska, neprochází přes Ukrajinu," uvedl.

Neděla se domnívá, že Česká republika má politicky neutrální postoj k projektu Severního proudu 2, ale z ekonomického hlediska je to prospěšné pro stát. Náměstek ministra také zdůraznil, že realizace projektu poskytne české síti plynovodů větší stabilitu a to zvýšením rozmanitosti zdrojů dodávek. Upozornil také na tranzitní charakter země a skutečnost, že plyn z Česka bude proudit do dalších evropských zemí.

Analytik energetického trhu Michal Šnobr, který se debaty účastnil, poukázal na to, že po zřeknutí se jaderné energie a uzavření posledního uhelného dolu je Německo odsouzeno k využívání energie zemního plynu, právě proto podle analytika trvá na realizaci Severního proudu 2.

Jak uvedl Šnobr, Česká republika kryje asi 75 procent své poptávky po plynu dovozem z Ruska, navíc do roku 1997 tato čísla činila 100 %. Situace se změnila až po dohodě s Norskem. Plynovody do Česka vedou přes Ukrajinu a Slovensko, ale existují i alternativní trasy, například plynovod Gazela, do kterého plyn postupuje přes Severní proud nebo plynovod Jamal, který prochází přes Bělorusko a Polsko, řekl.

Severní proud 2

Projekt výstavby plynovodu Severní proud 2 zahrnuje stavbu dvou linií plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubických metrů plynu ročně na dně Baltského moře z Ruska do Německa.

Plynovod Severní proud 2 bude postaven vedle stávajícího plynovodu Severní proud. Měl by procházet územními nebo výhradními hospodářskými zónami Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa.

Cena projektu se odhaduje na 9,5 miliard eur. Jediným akcionářem společnosti Nord Stream 2 AG je společnost Gazprom. Projekt je realizován společně s evropskými partnery Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall.

Výkonný ředitel Gazpromu Aleksej Miller v lednu oznámil novinářům, že již bylo postaveno více než 20 % plynovodu.