The Wall Street Journal píše, že jsou Evropané znepokojení tím, že se pořádek, který se ustálil po studené válce, začal hroutit. Proto se nyní snaží najít způsoby, jak ovlivňovat svět, v němž Rusko, Čína a USA za prezidenta Donalda Trumpa všemožně usilují o výhodnější postavení pro sebe samé.

Neúspěchy v zahraničí politice ukazují, jak je pro Evropskou unii těžké čelit tlaku ze strany Pekingu, Moskvy a Washingtonu. Neúspěchy EU v zahraniční politice navíc mezi členy unie vyvolávají vážné obavy, co se týče schopnosti regionu působit jako hráč v rámci nového a mnohem nebezpečnějšího světového pořádku.

Proces rozhodování v EU nebyl nikdy snadný. V poslední době však byla EU paralyzována a projevila tak svou neschopnost v dosažení jednotného postoje vůči důležitým otázkám, jako je situace ve Venezuele či budoucí krach Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF).

Vzestup nacionalistických stran v klíčových evropských zemích, jako jsou Itálie a Maďarsko, vedl k neshodám mezi členskými zeměmi EU. Růst ekonomické síly Číny způsobil rozkol mezi zeměmi, které se snaží využít „štědrosti Pekingu“, a státy, které jsou znepokojeny možnými problémy v oblasti bezpečnosti, jež by mohly vyplynout z příliš blízkého vztahu s Čínou.

Letos tak bývalí a současní oficiální představitelé na nedávné Mnichovské konferenci o bezpečnosti jednoznačně uznali, že Evropa nestačí reagovat na geopolitické změny ve světě.

Budoucí krach smlouvy INF vyvolává u Evropanů obavy z nových závodů ve zbrojení, v nichž budou udávat tón Moskva a Washington. A evropské země, které již dávno usilovaly o spolupráci v obranné sféře, jsou nyní zmateny a neví, jak mají na celou věc reagovat.

EU se pokouší rozvíjet svůj obranný fond a zlepšit svůj celkový vojenský potenciál. Pro Evropskou unii je však podle The Wall Street Journal stálá spolupráce v bezpečnostní sféře těžko dosažitelná.

Některé evropské země navíc nepospíchají s plněním svých slibů ohledně zvyšování výdajů na obranu. A Německo, ekonomická lokomotiva EU, stále ještě zaujímá poněkud opatrný postoj k myšlence „tvrdé síly“. Ve skutečnosti tak Evropa zůstává i nadále velmi závislá na ochraně ze strany USA, a to i přes rostoucí pochybnosti evropských zemí ohledně Washingtonu, uvádí se v článku.

Přístup Bruselu k Rusku se zakládá na složitém konsensu, který mu umožňoval v průběhu pěti let zachovávat ekonomické sankce proti Moskvě, jež byly zavedeny kvůli událostem na Ukrajině. Nicméně přátelé Kremlu v unii, včetně nacionalistických vlád Maďarska a Itálie, chtějí, aby se vztahy s Ruskem „oteplily“.