V českém tisku proběhlo, že Česko chce postavit v Sýrii centrum pro 50 tamních sirotků, které se postupem času má rozšiřovat. To je obecně známá věc, kterou ještě loni avizoval předseda vlády Andrej Babiš. Také se projektem loni v listopadu pochlubil dosavadnímu šéfovi Evropské komise Jeanu-Claudovi Junckerovi.

Po schůzce se zástupci syrské organizace Červený půlměsíc český premiér oznámil, že Česko má v Sýrii k dispozici pozemek o rozloze 20 tisíc metrů čtverečních. V areálu má postupně být školka, škola, ubytování, jídelna a sportovní areál. „Spolupráce by měla fungovat na bázi našeho červeného kříže a syrského červeného půlměsíce," řekl Babiš. Centrum postaví syrské firmy, projekt vytvoří místní architekt. „Se syrskou stranou jsme se domluvili, že první rok bychom provoz platili," dodal šéf české vlády.

Sputnik navíc získal exkluzivní informace o podrobnostech humanitární pomoci, kterou Česko plánuje Sýrii poskytnout nad rámec české vesničky. Půjde o pomoc zdravotnického rázu, neboť zdravotnictví během dlouhé syrské války proti terorismu je mimořádně postiženo absencí mnoha důležitých přístrojů a léčiv. Hovořili jsme se členem mise, známým politikem a bývalým poslancem KSČM Stanislavem Mackovíkem.

„S návrhem na humanitární pomoc v Sýrii jsem se obrátil na podzim 2018 na předsedu KSČM a některé poslance. Především na Zdeňka Ondráčka. Pak následovalo oslovení premiéra a další jednání s ministry. Bylo rozhodnuto, že se nejprve provede tak zvaná zjišťovací mise přímo v nejvíce postižených oblastech Sýrie. Na základě našeho zjištění se potom přesně vydefinují potřeby, které budou obsahem humanitární pomoci. Česká republika má v Sýrii stále dobré jméno z minulosti a bylo by dobré na tento fakt navázat," říká Mackovík.

Expert na zdravotnictví nám řekl, že Sýrie především trpí nedostatkem přístrojového vybavení nemocnic. Například schází inkubátory, monitory životních funkcí, RTG přístroje. Je nedostatek léků a spotřebního materiálu. Každá taková pomoc pomůže tam, kde to je nutné. Pokud by se nejen Sýrie stabilizovala i ve zdravotnictví, tak budou mizet důvody migrace.

„Migrace se nezastaví tím, že přivezete pár desítek sirotků. Migraci zastavíte, když lidem tam bude lépe. Humanitární pomoc ČR v Sýrii by mohla pomoci stovkám — možná nějaké tisícovce lidí. V nedávné minulosti do Sýrie už letecky humanitární pomoc z ČR putovala. Na tom se podílel i Český červený kříž," míní známý politik.

„KSČM dlouhodobě zdůrazňuje, že systémovým řešením migrační krize není otevření hranic evropských států komukoliv. Zároveň nepovažujeme uvalování embarga na Sýrii za řešení, které situaci vylepší. Zvláště, když za omezováním obchodu stojí původci rozvratu v arabském světě. Problémy se mají řešit v místě jejich vzniku a nemají se exportovat ven. Osobně se domnívám, že pokud by existovala skutečná snaha EU a USA zastavit terorismus, tak by se tak stalo už dávno a žádná migrační krize nemusela nastat," říká člen mise.

Mackovík nám sdělil, že zjišťovací humanitární mise Ministerstva zahraničních věcí ČR vedená ředitelem odboru Blízkého východu a severní Afriky Petrem Hladíkem proběhla v první polovině letošního únoru. „Během mise proběhla schůzka na syrském ministerstvu zahraničí, pak se zástupci syrského červeného půlměsíce (SARC) v Damašku. Následně ještě jednání a prohlídka v nemocnici Bab Al Sebaa v Homsu. Druhý den se uskutečnilo jednání naší delegace se zástupci charitativní organizace Al Chair v Aleppu, pak jednání s ředitelem pobočky místního SARC. Právě SARC v Aleppu provozuje dětskou kliniku, kterou naše delegace navštívila. Během jednání se zástupci výše uvedených organizací bylo možné získat aktuální informace ohledně dostupnosti zdravotní péče v Syrské arabské republice. Vlivem válečného konfliktu došlo k výraznému narušení dostupnosti všech druhů zdravotní péče. Současně se snížila její kvalita v důsledku nedostupnosti léků, zdravotnického materiálu, přístrojového vybavení a personálu," popisuje průběh cesty.

Člen české mise se s námi podělil o názor na bezpečnostní situaci v Sýrii. Mackovík uvádí, že se v tomto ohledu situace do jisté míry stabilizuje, proto měl možnost navštívit nemocnice v Homsu a Aleppu. Také cesta z Damašku osobním automobilem proběhla zcela bez problémů. „Na řadě míst jsou kontrolní body, kde jsou projíždějící auta zastavována a kontrolována. Syrská strana nám dala doprovod a vše probíhalo naprosto bez problémů," říká.

Pokud Sýrie nemá už s bezpečností výrazný problém, opakem tomu je situace ve zdravotnictví. „Zdravotní péče v Sýrii je výrazně narušena. Týká se to dostupnosti ordinací lékařů, ambulancí a nemocnic. Válka narušila jejich vlastní produkci léků, zásobování materiálem. Je nedostatek antibiotik a léčiv na nádorová onemocnění. Stále dochází k výpadkům v dodávkách energií. Přerušování dodávek tepla a elektrické energie je zátěží pro pacienty a zdravotnický personál. Samozřejmě, že stále existuje hrozba nenadálého teroristického útoku. Byť se bezpečnostní složky snaží tomu čelit řadou opatření. Na základě informací víme, že došlo ke snížení dostupnosti zdravotní péče o 50 až 60 %. To v závislosti na konkrétním místě. V oblasti Aleppo bylo původně před válkou cca 6 milionů obyvatel. V současné době se tam nachází cca 4 miliony lidí. Syrský červený půlměsíc poskytuje pomoc na třech čtvrtinách syrského území," říká Mackovík.

Expert sdělil, že podle jeho informací od začátku válečného konfliktu do současnosti SARC ztratil skoro 70 % svých pracovníků při poskytování zdravotní péče. V Sýrii fungují i jiné místní charitativní organizace, které mají snahu pomáhat nemocným a zraněným. „Personál nemocnice v Aleppu nám přiblížil rozdíl mezi nedávnou minulostí a tím, co se děje dnes. Zbraně pro islamisty platila například Saudská Arábie, která je skrze Turecko dodávala na území Sýrie. Za cizí peníze se verbovalo do řad bojovníků Islámského státu. Dnes je situace lepší a nastal relativní klid. Velký problém jsou ovšem sutiny domů v místech nedávných bojů. Hory železobetonu neskýtají žádnou možnost života. Lidé se nemají kam vrátit. Pokud se vracejí — tak primárně do těch oblastí, kde teče voda, je teplo, nějaké dostupné jídlo a zdravotní péče. Bohužel právě přístup ke zdravotní péči je pro mnohé lidi hodně problematický," míní.

Pana Mackovíka jsme se zeptali, jestli má proto česká humanitární pomoc smysl a je-li situace ve zdravotnictví v Sýrii řešitelná? Expert si myslí, že situace by byla lépe a rychleji řešitelná právě za pomoci ze zahraničí. Západ se ale prý soustředil více na ideologizaci konfliktu. To znamená, že svoji pomoc diferencuje a nedělá vše, co by mohl. Protože chce v Sýrii jinou vládu, která by mu vyhovovala. To je podle jeho názoru pohrdání mezinárodním právem.

„Lidé v Sýrii strádají hlavně z důvodu, že některé jiné státy mají ambici určovat, kdo a kde bude vládnout. Přitom exportéři demokracie tolerují rejdy jakýchkoliv nátlakových skupin — včetně teroristů. Vhodnější by bylo obnovit zničenou infrastrukturu a umožnit tím návrat uprchlíků. Obnova zničené země je cestou ke stabilizaci situace. Fungující zdravotnictví je jedním ze základů bezpečného státu. Budu rád, když ČR dotáhne tento projekt humanitární pomoci do zdárného konce a postaví se tím více na stranu těch, kteří mají rozum v hlavě a ne ideologické brýle na nose," říká Stanislav Mackovík.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce