Podle portálu tak pouze třetina lidí tuší, kdy volby do europarlamentu proběhnou. Zbytek respondentů odpověděl chybně, tedy, že se volby uskuteční příští rok či později.

Samotného průzkumu se zúčastnilo celkem 600 osob a probíhal ve dnech od 12. ledna do 1. února. Jeho výsledky poukazují na to, že více než třetina Čechů nyní tvrdí, že se voleb do Evropského parlamentu určitě zúčastní.

„Což, pokud by se ukázalo jako pravda, tak bychom zdvojnásobili volební účast oproti posledním volbám, kdy jsme v evropském srovnání byli na předposledním místě," cituje portál Pavla Ranochu, analytika agentury a spoluautora výzkumu.

Z průzkumu vyplývá také to, že 28 % lidí by se voleb spíše zúčastnilo, kdežto téměř pětina potenciálních voličů se k urnám nevydá vůbec.

Pokud jde o to, jací voliči k volbám přijdou, Ranocha uvádí, že většinou vyšší účast slibují muži, obecně lidé s vyšším vzděláním a pravicoví nebo pravostředoví voliči. Analytik dále poukazuje na to, že se voleb chtějí zúčastnit příznivci ODS, Pirátů a hnutí ANO.

„Obecně je elektorát docela specifický, což může nahrávat stranám, které rekrutují voliče ze zmíněných skupin," řekl Ranocha.

Česko a europoslanci

A znají vůbec lidé české europoslance? I tím se agentura Kantar CZ ve svém průzkumu zabývala. „Pouze 29 procent Čechů dokázalo vyjmenovat alespoň jednoho z našich jednadvaceti europoslanců," prozradil Ranocha.

Nejčastěji zazněla (zhruba 10 % odpovědí) jména europoslanců Pavla Teličky, Jana Zahradila nebo Jiřího Pospíšila.

„Tuto hranici překročila ještě Věra Jourová, eurokomisařka, která ale není europoslankyní," podotkl Ranocha.

Podle výsledku průzkumu si celých 54 % respondentů myslí, že čeští europoslanci zemi zastupují dobře a hájí národní zájmy. „O něco optimističtěji se na to dívají lidé s vyšším vzděláním a z větších měst, ale ten rozdíl není velký," tvrdí analytik.

Negativně v dané souvislosti odpovědělo celkem 38 % Čechů, přičemž zbylá desetina se k tématu nedokázala vůbec vyjádřit.

Portál uvádí, že podle pětiny dotazovaných by se čeští europoslanci měli věnovat prosazování řešení migrace a ochraně hranic. Celkem 15 % lidí by si přálo, aby také řešili dvojí kvalitu potravin. Třetím tématem a přáním byla ochrana životního prostředí. Desetina účastníků také za prioritu považuje ochranu demokratických hodnot, boj s terorismem nebo snížení byrokracie.

Ranocha však poukazuje na to, že byly mezi jednotlivými sociodemografickými skupinami značné rozdíly. Bezpečnostní témata například více vyzdvihovali starší lidé a ženy. Mezitím muži, vzdělanější respondenti a lidé z větších měst dávali přednost tématům jako je snížení byrokracie, společná zahraniční politika Evropské unie či ochrana demokratických hodnot v jednotlivých členských zemích.

„Téma ochrany životního prostředí nejvíce rezonuje u mladších voličů do 30 let a téma dvojí kvality potravin se častěji objevuje u voličů z českého venkova," oznámil závěrem Ranocha.