„Chceme, aby byl projekt zastaven <…> Nastal čas jednat," citují Handelsblatt pracovníka americké kanceláře.

USA soustavně vyžadují od partnerů, aby přijali opatření s cílem zajištění vlastní energetické bezpečnosti. Ve Washingtonu jsou také přesvědčeni, že EU je povinna zajistit „nepřerušované dodávky plynu přes Ukrajinu".

V lednu americký velvyslanec v Německu Richard Grenell pohrozil sankcemi německým společnostem, účastnícím se projektu Severní proud 2. Podle jeho slov realizace Severního proudu 2 společně s Tureckým proudem dělá tranzit paliva přes Ukrajinu nepotřebným. Německá vláda však odpověděla, že neexistují právní důvody k zásahu do realizace projektu. Polský premiér rovněž přiznal, že není možné zastavit stavbu plynovodu.

Projekt Severní proud 2 předpokládá pokládku dvou linií plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard krychlových metrů plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa.

Proti stavbě plynovodu vystupuje Ukrajina, která se obává, že ztratí příjem z tranzitu ruského plynu, USA, které aktivně protlačují svůj zkapalněný zemní plyn do EU, a také Polsko, Lotyšsko a Litva.

Začátkem ledna polský ministr zahraničních věcí Jacek Czaputowicz prohlásil, že projekt „zabíjí Ukrajinu", neboť ze snížení tranzitu ruského plynu údajně vyplývá nebezpečí pro Kyjev, že nejen ztratí zisk, ale i záruku ochrany před „ruskou agresí".

V Moskvě i v Berlíně bylo přitom nejednou zdůrazněno, že Severní proud 2 je výhradně komerční projekt a jeho stavba nepředpokládá zrušení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.