Severoatlantická oscilace (NAO) jsou periodické změny klimatu na severu Atlantského oceánu, mezi tzv. Islandskou depresí (také minimem) a Azorskou anticyklonou. Je charakterizována kolísáním tlaku na hladině moře, má vliv na sílu větrů a souvisí s tvorbou hurikánů či intenzitou a množstvím srážek. Oscilace dále ovlivňuje to, jak budou chladné zimy v Evropě. Dříve se předpokládalo, že tyto klimatické změny závisejí na Schwabeově cyklu, tedy jedenáctiletém cyklu sluneční aktivity. Někteří vědci, kteří z těchto názorů vycházejí, se tak pokoušeli předpovědět počasí na mnoho let dopředu.

V novém výzkumu však klimatologové zjistili, že mezi NAO a Schwabeovým cyklem neexistuje přímá souvislost. Vědci dokázali, že až do poloviny 60. let nebyl vliv Slunce na oscilaci nijak sledován, i když i v dané době existuje slabá korelace. To je však vysvětlováno jako náhoda, a to kvůli vnitřní variabilitě klimatického systému. Nemůže tak být použita pro předpovídání počasí v budoucnu. Vědci tedy tvrdí, že příčina NAO spočívá v atmosféře Země, nikoliv ve vesmírných jevech.