
„Bylo jasné, že toto rozhodnutí pro něj nebylo snadné. Dokonce ani v nejtěžší okamžiky vlády Hugo Cháveza se diplomatické vztahy nikdy zcela nepřerušovaly," uvedl analytik.
Maduro nařídil americkým diplomatům do 72 hodin opustit zemi, ti však nadále zůstávají ve Venezuele, neboť americká administrativa Donalda Trumpa začala uznávat coby legitimního venezuelského prezidenta Juana Guaida z opoziční strany Voluntad Popular (Lidová vůle).
„Je to velice vážné, protože to připravuje obě strany o možnost dialogu, a co je horší, schovávají se za záda opoziční mládeže, která vyšla protestovat do ulic," uvedl analytik a zdůraznil, že to, co se děje ve Venezuele, nemá nic společného s právním řádem.
„USA je využily k tomu, aby mohly ohlásit politickou krizi v zemi a Venezuela proto musela reagovat. V posledních týdnech a měsících se občané Venezuely stále častěji vraceli do své vlasti," poznamenal odborník.
Nicméně Trumpova administrativa pokračovala rozdmýchávat oheň a 23. ledna kromě podněcování k pochodu proti Madurovi uznala Guaidá prezidentem Venezuely.
„To, že se Guaidó prohlásil za prezidenta, porušuje ústavu. Tam jasně stojí, že prezidentský slib se za jakýchkoliv okolností skládá pouze před Národním shromážděním nebo nejvyšším soudem," vysvětlil expert.
Legañoa se domnívá, že nejlepším prostředkem šíření falešných zpráv jsou sociální sítě.
„Pochod chávistů (stoupenců dnešní vlády) byl stejně tak velký, jaký měla opozice, možná byl dokonce větší, ale média o něm neinformovala, stejně jako o ztrátě rezerv a ekonomické situaci. Kromě toho se mlčí o lidech, kteří pracují a snaží se začít nový život," poznamenal analytik.
Legañoa nás dále vybízí k otázce, jak dlouho budou Spojené státy stavět Madura před dilematem: dát přednost míru, nebo revoluci. Ten zatím upřednostňuje mír.