V posledních letech se USA staly přitažlivým místem pro čínské investice. Přičemž nejrychleji rostly investice do hi tech sektorů: IT, robotechniky, biotechnologií, elektroniky, letectva a automobilového průmyslu. Podle údajů Rhodium Group se venture investice ČLR do technologického sektoru USA zvýšily z 376 milionů dolarů v roce 2013 na 3,1 miliardy dolarů v roce 2018.

Nyní však USA neustále obviňují Čínu z krádeží intelektuálního vlastnictví a z nuceného předání technologií. Vlastně právě tato obvinění jsou základem obchodního konfliktu mezi ČLR a USA. Ministerstvo obchodu USA přišlo s návrhem na zavedení licencování exportu technologií umělého intelektu a patřičných programových produktů, které se mohou užívat v nejdůležitějších technologických odvětvích, jako je robotechnika, biotechnologie, autonomní vozidla, atd. Výbor pro zahraniční investice USA (CFIUS) slibuje, že ze své strany bude důkladně zkoumat každou transakci, která předpokládá investice ze strany ČLR do technologického sektoru USA.

To všechno mělo za následek, že jak americký, tak i čínský byznys začal odmítat investiční transakce. V průběhu Světového ekonomického fóra v Davosu předseda čínské Sinochem Group Ning Gaoning podotkl, že čínští investoři jsou na rozpacích. Po dlouhou dobu si mysleli, že jejich kapitál bude v jiných zemích vítán, najednou se ale ukázalo, že čínské peníze jsou nežádoucí. Americké startupy také raději nepracují s čínským kapitálem. Agentura Reuters dříve oznámila, že nejméně deset investičních transakcí bylo zmařeno v poslední chvíli, protože procedura schvalování CFIUS je dlouhý proces, a to s nejasným výsledkem. A pro technologické společnosti, mezi nimiž je velká konkurence, je důležité dostat prostředky rychle, aby nepromarnily okamžik, kdy je třeba přijít na trh s novým výrobkem nebo technologií.

Jak řekl bývalý místopředseda Centrální banky ČLR Zhu Min, nyní se poptávka a nabídka čínského kapitálu v Silicon Valley blíží k nule. Nepomůže to USA zajistit vlastní bezpečnost. Spíše naopak, zabrzdí to rozvoj jejich technologií, protože v této oblasti se už dávno nedá ničeho dosáhnout osamoceně, podotkl v rozhovoru pro Sputnik odborník pekingské Lidové univerzity Bian Yongzu.

„Budou-li USA prostě zadržovat technologický rozvoj Číny, bude to zřejmě v rozporu se vžitými tradicemi. Američané se zřejmě domnívají, že když zatím Čínu předhánějí v technologiích, mohou také v krátkodobé perspektivě zabraňovat rozvoji ČLR. Neuvědomují si ale, že Čína ve skutečnosti už může sama rozvíjet četné vysoké technologie, a proto zadržování Číny už není v zájmu samotné Ameriky. Čína může snížit objem investic do amerických technologií. V posledních letech v souladu se strategií ‚vystoupení do vnějšího světa‘ zaktivizovala Čína svou investiční činnost. Například Huawei zřídila mnoho výzkumných laboratoří po celém světě. A tyto technologické investice nejsou jen v zájmu Číny, ale také v zájmu země příjemce. Například společnosti, do nichž investuje Čína třeba v Silicon Valley — to jsou americké společnosti. A proto to prospívá americkému technologickému rozvoji. A uzavřou-li USA tento kanál pro investice, poškodí to v první řadě jejich vlastní zájmy. A čínské společnosti se budou moci soustředit na vnitřní trh a investovat do inovací ve vlastní zemi," soudí Bian Yongzu.

Je zajímavé, že americké intelektuální kruhy nepodporují technologický protekcionismus USA. Jak píše Martin Chorzempa z Petersonova ústavu světové ekonomiky, návrh na zavedení licencování exportu technologií může přijít draho samotné Americe. Protože vysoké technologie velmi mají širokou sféru uplatnění, a mnohé z nich mají dvojí určení. Zjistit, které z nich mohou opravdu ohrožovat národní bezpečnost, když se dostanou do cizích rukou, je nanejvýš těžké. A široká ochranná opatření mohou vést jen k izolaci USA. Protože mnohé podobné technologie jsou přístupné i v jiných zemích, má Čína komu nabídnout spolupráci, bude-li přístup k potřebným technologiím v USA zakázán.