Vědci provedli experimenty pro modelování extrémních podmínek, v nichž probíhají geochemické reakce, které formují chemické složení planetární kůry a pláště. Byla potvrzena hypotéza, podle níž jádro cizí planety bohaté na síru vytlačuje uhlík a dusík do vnějších vrstev kvůli tomu, že velká koncentrace síry v taveninách snižuje rozpustnost v různých těkavých sloučeninách. V důsledku toho byl podíl těchto prvků na složení kůry toulavé planety větší než u Země.

Výsledky počítačového modelování, které bere v úvahu asi miliard různých scénářů, ukázaly, že pozorovaný v současné době na Zemi poměr uhlíku a dusíku a také obsah izotopů a celkové množství dusíku, uhlíku a síry odpovídá katastrofálnímu scénáři formování Měsíce. Podle něho se před 4,4 miliardy let srazila Země s planetou o velikosti Marsu, jejíž jádro bylo bohaté na síru. Podle slov vědců, kdyby k tomu nedošlo, dostupné chemické látky nezbytné pro existenci biosféry, by prostě nestačily.

Minulý rok objevili vědci, že ledy na měsíci Saturnu Enceladu obsahují všechny nezbytné elementy pro podporu života. Tento objev je výsledkem dat, která shromáždila sonda Cassini, která byla na své misi téměř 20 let.