Před narůstajícími riziky pro ekonomiky eurozóny už varoval i šéf Evropské centrální banky Mario Draghi: „Rizika související s výhledem růstu eurozóny se změnila směrem dolů. Shodli jsme se na faktorech, které způsobily zpomalení. Jmenovitě a v první řadě se zvyšuje obecná nejistota."

Situaci nenahrává ani listopadový propad průmyslové produkce. V Německu jde o meziroční pokles 5,1 % a v eurozóně o 3,3 %, z čehož vyplývá, že nelze očekávat lepší časy.

„První várka čísel z eurozóny hlásí, že ke stabilizaci špatné nálady z konce roku zatím nedochází. A to může mít dopad i na Česko," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Když se na čísla podíváme podrobněji, tak uvidíme, že nálada podnikatelů z eurozóny se zhoršuje jak v průmyslu, tak i ve službách. A to komentuje i Bureš.

„Slabší eurozóna by se měla odrazit i na české ekonomice. Ta zatím ze závěru roku hlásila velice dobré výsledky — průmysl a maloobchod ukazují na růst HDP, a to mezikvartálně o jedno procento. Pokud slabé výkony Německa uvidíme již třetí čtvrtletí v řadě, těžko z ¬toho Česko ‚vybruslí‘ bez šrámů," říká Bureš.

Tým Bureše nedávno snížil výhled letošního růstu pro Česko na 2,6%.

„To ve světle mdlého výkonu eurozóny vypadá stále optimisticky. Horší evropská čísla budou silným argumentem pro opatrnější zvyšování sazeb v České národní bance. Pokud centrální banka nezvýší sazby na svém únorovém zasedání, může mít ve finále problém (pod tíhou horších statistik) zvednout letos sazby vůbec," doplňuje Bureš.

Co se týče ekonomiky Evropy, ve středu Frank Schauff, generální ředitel Asociace evropského podnikání v Rusku, uvedl, že zastavení ruských dodávek plynu je ekonomickou sebevraždou. Ředitel také zdůraznil, že problémy evropské energetické politiky musí být řešeny v Evropě, nikoliv ve Washingtonu.