Další čistku dějin odhalil list The Morning Star. Tento list dnes zažívá renesanci a stal se hlavní tribunou radikální levice, na které se zakládá úspěch vůdce labouristů Jeremyho Corbyna. Noviny uveřejnily v těchto dnech exkluzivní materiál o tom, že Foreign Office přiznal fakt zničení téměř 400 souborů s dokumenty o úloze britské vlády a tajných služeb v potlačení povstání Tamilů v Srí Lance. O této senzaci ale napsaly zatím pouze některé noviny na Srí Lance.

Občanská válka v Srí Lance trvala čtvrtstoletí a vyžádala si desítky tisíc životů. Povstání Tamilů potlačovaly místní úřady, avšak úloha Londýna v těchto událostech vždy vyvolávala spoustu otázek. V souladu s britskou legislativou mají být tajné spisy zveřejněny po 30 letech. Takže nastal čas, aby se veřejnost dozvěděla o účasti vlády Margaret Thatcherové v této válce. Jenže The Morning Star zjistila, že v době, kdy se blížilo datum odtajnění, četné dokumenty zmizely. Navždy.

V roce 2014 měly být například odtajněny dokumenty o tajné návštěvě tehdejšího ministra obrany Srí Lanky v Belfastu, kde byl obeznámen se zkušenostmi potlačení vzpoury severních Irů. O podrobnostech této návštěvy se dnes sotva něco dozvíme, poněvadž britské ministerstvo zahraničí zničilo celý soubor den před zveřejněním.

Zvlášť příznačné je, že se tato čistka konala doslova několik týdnů poté, co se britské ministerstvo veřejně omluvilo historikům za spálení velkého počtu dokumentů souvisejících s krutým potlačením vzpoury Keňanů proti britským kolonialistům v padesátých letech, takzvaného povstání Mau Mau. Původní obyvatelstvo Keni se vzbouřilo proti ovládnutí jejich území britskými kolonisty. Osm let britská armáda metodicky zabíjela povstalce a ty, kdo je podporovali. V koncentračních táborech byly zabity a umučeny desítky (někteří historici dokazují, že stovky) tisíc Keňanů. Přičemž britská armáda uplatňovala ty nejbarbarštější způsoby týrání a ponižování těch, koho podezírali z účasti ve vzpouře.

Dokumenty o těchto zločinech proti lidskosti měly být odtajněny velmi dávno. Avšak britské ministerstvo zahraničí celá desetiletí lhalo o tom, že byly ztraceny. A až celkem nedávno se několik Keňanů, kteří přežili tato léta, dostalo k londýnskému soudu. Ten přinutil Foreign Office „najít" některé soubory, jež se nějakým zázrakem zachovaly.

Tyto dokumenty potvrdily krutost Britů a zločiny, které skrývali koloniální úředníci. Byla například objevena výzva generálního prokurátora britské administrativy v Keni: „Hodláme-li páchat hříchy, musíme to dělat potichu."

Jenže tyto dokumenty byly „nalezeny" také velmi chytrým způsobem, což umožnilo osobám vinným ze zločinů proti Keňanům, aby se vyhnuly odpovědnosti. Loni v srpnu zamítl soud žalobu postižených v souvislosti s vypršením padesátileté promlčecí lhůty.

Vidíme tedy, že Británie činí vše, aby totálně očistila své dějiny, dokonce po desetiletích. Je jasné, že Londýn nehájí dnes lidi, ale vlastní reputaci.

To vše názorně vyvrací mýty o otevřenosti západní společnosti.

Ve skutečnosti je seznam výjimek z automatického odtajnění natolik dlouhý, že se do něj dá zařadit jakýkoli dokument související s činností tajných služeb nebo Ministerstva zahraničí USA. Nesmějí být například odtajněny dokumenty, které mohou vážně poškodit vztahy mezi USA a cizí vládou. Za takový dokument se ale dá označit cokoli bez ohledu na promlčecí lhůtu. A právě tomu se věnují západní vlády.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce