Zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států vyvolalo řadu neznámých v otázce, jakou politiku bude prosazovat ve vztahu k Latinské Americe, píše Salvador Martí Puig, profesor politologie na univerzitě v Gironě, ve svém článku pro El Periódico.

Ve své volební kampani se současný obyvatel Bílého domu zabýval tímto tématem pouze tehdy, když hovořil o deportaci latinskoamerických nelegálních přistěhovalců a o výstavbě zdi s Mexikem. Jinak vůbec nemluvil o tom, jak bude navazovat vztahy s politickými režimy tohoto regionu, nebo jak bude podporovat americké zájmy v Latinské Americe.

Následně v latinskoamerickém regionu prosazoval stejnou zahraniční politiku jako George W. Bush, který, jak připomíná autor, dával přednost těm zemím, které jsou geograficky a strategicky blíže ke Spojeným státům. Jen ke dvěma zemím, Venezuele a Kubě, vyjádřil Trump velmi jasnou pozici.

Americký vůdce uvedl, že chce opustit politiku otevřenosti vůči Havaně, kterou inicioval jeho předchůdce Barack Obama. A vůči venezuelskému režimu projevil otevřené nepřátelství.

„Toto nepřátelství však nemělo ani rozpracovanou strategii ani promyšlený plán," zdůrazňuje autor.

A s takovým nástrojem Donald Trump ve středu zasáhl do záležitostí ve Venezuele, když vyhlásil uznání hlavy opozičního venezuelského parlamentu Juana Guaida za legitimního prezidenta této latinskoamerické země. Prezident o tom informoval krátce poté, co se Guaidó prohlásil za dočasného prezidenta na dobu trvání prozatímní vlády v zemi.

„Nikdo nemůže dát přesnou odpověď, protože není známo, co znamená uznání Guaida prezidentem ze strany Washingtonu a jak hodně chtějí jít s tímto rozhodnutím, které stejně jako mnoho jiných rozhodnutí Trumpa vypadá trochu ukvapeně," píše autor.

Hospodářská krize a další vnitřní problémy Venezuely svědčí o slabosti úřadů v Caracasu. Zatím není jasné, zda bude Trumpovo prohlášení pro režim Madura konečným úderem nebo záchranným kyslíkovým balónem, shrnuje článek redaktor El Periódico.