
„Nejsme náhodou svědky toho, jak se nizozemské úřady snaží utajit vše, co nepodporuje oficiální verzi havárie MH17?" Tímto způsobem okomentovala Zacharovová rozhodnutí nejvyššího soudního orgánu země, Státní rady.
Státní rada dříve souhlasila s tím, aby nebyl veřejnosti poskytován přístup k záznamům schůzí kabinetu ohledně dané katastrofy, stejně jako setkání s odborníky, kteří pracovali na místě činu, jak požadovali novináři.
Později mezinárodní vyšetřovací skupina (JIT), která pod vedením generálního prokurátora Nizozemska bez účasti Ruské federace vyšetřuje okolnosti havárie, oznámila průběžné výsledky. Vyšetřování potvrzuje, že byl daný boeing sestřelen pomocí protiletadlového komplexu Buk, který patřil k 53. protiletadlové raketové brigádě z Kursku. Vyšetřovatelům však nedokázali odpovědět, kdy a jakému soudu budou předneseny výsledky vyšetřování. Podle zástupce generálního prokurátora, Nikolaje Vinničenka, ruská strana nepředala Nizozemcům jen údaje o ruském radaru, ale také dokumentaci, která svědčí o tom, že systém Buk, jenž setřelil daný boeing, patřil Ukrajině. Tyto informace však vyšetřovatelé ignorovali.
Ministerstvo zahraničí RF prohlásilo, že obvinění JIT z ruské účasti na havárii malajsijského Boeingu nejsou podložená, vzbuzují politovánía a že vyšetřování je předpojaté a jednostranné. Ruský prezident Vladimir Putin později poznamenal, že Rusko nepřipouštějí k vyšetřování letecké katastrofy na východě Ukrajiny a že Moskva může uznat výsledky vyšetřování, až když se ho plnoprávně zúčastní. Všechny rakety, jejichž motor ukázala holandská komise, jež vyšetřuje zřícení malajsijského letadla MH17 na východě Ukrajiny, byly dány do šrotu po roce 2011, sdělilo ruské ministerstvo obrany. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov několikrát uvedl, že Rusko obvinění z účasti na havárii malajsijského Boeingu kategoricky popírá.