„Evropský energetický průmysl nezávisí jen na ruském plynu jako takovém, ale také na poměrně levných dodávkách plynu z Ruska… A je zřejmé, že my, Evropané, se nemůžeme zřeknout dovozu ruského plynu, jelikož by to byla ekonomická sebevražda. Tlak ze strany Ameriky na Evropu je tedy omezený," prohlásil Schauff na Valdajském fóru.

Přitom poznamenal, že dané státy budou na ruském plynu „závislé" do té doby, dokud bude ruský plyn levnější než plyn zakoupený u jiných zdrojů, například u Spojených států.

„EU je v zásadě ochotná kupovat LNG v USA, jakožto součást své energetické diverzifikace, ale není ochotná ji kupovat za jakoukoliv cenu. Dokud nebude americký LNG odpovídat ceně ruského plynu, nemá v porovnání s ním ve většině evropských zemí šanci," vysvětlil Schauff.

Ředitel také zdůraznil, že problémy evropské energetické politiky musí být řešeny v Evropě, nikoliv ve Washingtonu.

„Otázka amerických sankcí nezasáhla jen Rusko, ale také Evropany jako hlavní obchodní a ekonomické partnery Ruska. A to je něco, co v Evropě vyvolává obavy. Američané se totiž snaží regulovat zahraniční ekonomické vztahy Evropanů… Mnozí politici a odborníci v Evropě se domnívají, že sankce USA, vůči plynovodu Severní proud 2, by byly špatným způsobem, jak řešit spor o dodávky energie," zdůraznil Schauff.

Zároveň vyzval Spojené státy, aby neignorovaly význam Ruska na globálních trzích s energií.

„USA by měly vzít v potaz, že většina amerických a evropských nadnárodních společností obchoduje s Ruskem, a že je Rusko dozajista jedním z nejdůležitějších hráčů na mezinárodních trzích s energií, ne-li tím nejdůležitějším. Je také cílem investicí z USA a Evropy," okomentoval Schauff.

Severní proud 2 předpokládá výstavbu dvou potrubí plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard krychlových metrů plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. Povolení k výstavbě už daly Německo, Finsko a Švédsko.

Proti realizaci projektu vystupují USA, které prosazují plány na export svého LNG, a Ukrajina, která se obává, že ztratí příjmy z tranzitu ruského plynu do Evropy. O politické orientaci projektu promluvily také Lotyšsko, Polsko a Litva.

Moskva nejednou vyzvala k tomu, aby nebyl tento plynovod pokládán za nástroj vlivu. Ruský ministr energetiky Alexandr Novak přitom prohlásil, že Rusko je ochotno zajistit dodávky plynu podle dlouhodobých kontraktů do Evropy dokonce i v případě, když se do prosince 2019 nepodaří s Kyjevem domluvit na tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.