Podle něj už před 15 lety USA jednostranně omezily práci speciální kontrolní komise INF, když oznámily, že nechtějí pokračovat v diskuzích o obavách, které už tehdy Rusko mělo o dodržování INF ze strany USA.

„V této fázi šlo o americkou výrobu a testování prvních modelů útočných dronů, které kompletně spadají pod článek smlouvy INF o raketách s plochou dráhou letu středního dosahu pozemní dislokace," uvedl Rjabkov.

Jak navíc uvedl diplomat, Moskva vůči Pentagonu měla otázky o použití takzvaných raketových cílů, které svými charakteristikami odpovídaly pozemním balistickým raketám středního a krátkého doletu.

„V případě s útočnými drony už tehdy bylo zřejmé, že Spojené státy se nezákonně pokusily ze Smlouvy INF dostat zbraně, které jsou schopné řešit úkoly, jež dříve vykonávaly systémy Smlouvou INF zakázané," poznamenal Rjabkov.

„V části týkající se raketových cílů jsme měli a stále máme důvody k předpokladům, že pod záminkou protiraketových testů nebo zároveň s nimi probíhá zpracování technologického potenciálu balistických raket středního a krátkého dosahu pozemní dislokace, to znamená na základě INF zakázaného dosahu," zdůraznil náměstek ruského ministra zahraničí.

16. ledna v průběhu schůzky o smlouvě INF ve Švýcarsku USA požádaly, aby byla zničena ruská raketa 9M729 (SSC-8). 20. října minulého roku americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude usilovat o to, aby USA odstoupily od Smlouvy INF. Uvedl, že tento krok pokládá za nutný, jelikož ruská strana údajně porušuje ustanovení dané smlouvy.

Moskva však obvinění USA z porušování Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) odmítá.