Jde o přeprofilovaní staré sovětské střely R-27 vzduch-vzduch, která v zahraničí získala název AA-10 Alamo na střelu země-vzduch. Rakety budou umístěny na mobilních protiletadlových strojích na šasi polského nákladního vozidla Jelcz 662D, říká Roman Mushal. WB Electronics spolupracuje s ukrajinskou státní společností Ukroboronprom.

Proč Polsko jako členský stát NATO přistoupilo ke spolupráci s Ukrajinou, která je mimo blok? Jaké jsou vyhlídky na realizaci tohoto ambiciózního projektu? S těmito otázkami se Sputnik obrátil na vojenského experta a redaktora portálu Military Russia Dmitrije Korněva. Podle něj, použití raket vzduch-vzduch, které byly uvedeny do provozu v roce 1983 pro letouny MiG-29 a Su-27, jako protiletadlových raket je zcela reálné.

„Zkušenost s praktickým využitím starších raket R-73 a R-60 sovětského vývoje jako raket země-vzduch v posledních 10-15 letech byla například v Jemenu, Sýrii a dalších zemích Blízkého východu. Je možné, že R-27 byly také používány k zasažení vzdušných terčů ze země. Například v USA v 80. letech — počátku 90. let minulého století vznikl protiletadlový komplet na automobilovém šasi, který používal rakety pro vzdušný boj," říká Dmitrij Korněv.

Expert připomněl, že samonaváděcí hlavice pro rané rakety R-27 vyvinoval a vyráběl ukrajinský podnik Artěm v Kyjevě. Navíc první dávky dokonce i nejmodernějších raket vzduch-vzduch R-77, které dovážely Čína a Indie, ukrajinské podniky do roku 2014 montovaly v kooperaci s ruskými továrnami. Není vyloučeno, že byla zachována technická dokumentace potřebná pro jejich výrobu.

Dmitrij Korněv se domnívá, že dnes Ukrajina může obnovit a nezávisle vyrábět takové rakety nebo jejich analogie, což pravděpodobně dělá pro použití v protiletadlových systémech.

Podle vývojářů je nový systém protiraketové obrany určen k ochraně důležitých objektů před všemi druhy letadel, vrtulníků, okřídlených střel, naváděných zbraní, raket vzduch-země, protilodních raket, anti-radarových raket a raket velkých kalibrů. Rozsah střelby je od 30 do 110 kilometrů, což záleží na typu samonaváděcí hlavice.

Charakteristiky jsou docela dobré a iniciativa spolupráce Polska jako člena NATO s nezúčastněnou Ukrajinou by mohla být dobře zkoordinovaná s vedením NATO a měla by být schválena v souvislosti s prohlášeními Ukrajiny o přání vstoupit do Aliance. Pokud porovnáme nový systém s americkým Patriotem, pak se oba systémy mohou navzájem doplňovat: R-27 by mohl poskytnout kratší a Patriot — delší raketový dosah.

Nový systém bude muset být pravděpodobně přizpůsoben normám NATO, věří vojenský expert. Za prvé, v oblasti komunikace, tj. přenosu příkazů, cílových detekčních systémů, objektů, což by mělo znamenat sjednocení norem. A to zase naznačuje, že Polsko a Ukrajina mají zájem o vývoz tohoto systému do jiných členských zemí NATO.

Začít výrobu protivzdušného systému středního dosahu v Polsku se chytají společnosti WB Electronics a ukrajinská státní obranná a průmyslová skupina Ukroboronprom během tří let. Ve skutečnosti o těchto plánech Dmitrij Korněv pochybuje.

„Vytvoření rakety nestačí. Musí to být komplex. Jedná se o dvě nebo tři odpalovací zařízení, řídící kabinu na jednom typu šasi a prostředky pro detekci vzdušných cílů, tj. radaru. Oznámení o vytvoření nového systému protivzdušné obrany neznamená, že bude skutečně vytvořen. Země NATO mají vlastní vojensko-průmyslový komplex, který sleduje své vlastní zájmy a nepotřebuje konkurenty. Myslím, že tento projekt nepřekročí hranice výkresů a konstruktérské schopnosti ukrajinského obranného průmyslu budou využívány jeho současnými konkurenty," uvedl expert.