
Příčinou této žádosti bylo zářijové minometné ostřelování proíránskými silami diplomatické čtvrti v Bagdádu, kde se nachází americká ambasáda. Po dvou dnech došlo k podobnému incidentu v jižním iráckém městě Basře, kde se nachází americký konzulát. Žádné oběti, ani škody způsobeny nebyly. Bývalá náměstkyně poradce pro národní bezpečnost Mira Ricardelová však prohlásila, že tato ostřelování byla válečnou akcí. Podle jejího názoru měly USA odpovědět stejně.
Oficiální osoby tuto informaci WSJ nepotvrdily, ale ani nevyvrátily.
Jaké silové scénáře mohou USA uplatnit: útoky vojenského námořnictva, pozemní vpád, nebo námořní bitvu v Perském zálivu? Kdy se to může stát? A nakolik je pro USA vojenský scénář proti Íránu přijatelný?
V rozhovoru pro Sputnik se Mojtaba Jelalzadeh, expert na mezinárodní politiku z vědeckovýzkumného střediska teheránské univerzity Azad, pokusil najít odpověď na tyto otázky: „Při rozboru tohoto návrhu musíme zvážit předpoklady a úlohu jednotlivých osob v americké zahraniční politice. Po nastoupení Donalda Trumpa jsme svědky obnovy jednostranného přístupu v zahraniční politice USA. Vidíme lidi, kteří opustili Trumpovu vládu, a lidi, kteří jsou dnes u moci, jako je John Bolton, jenž je znám nepřátelským vztahem k íránskému národu a členům teroristických hnutí, jako je Organizace mudžahedínů íránského národa. Hlavní cíl neokonzervativců v USA spočívá v navrácení síly USA vojenskými aktivitami. Ale i když si takoví lidé, jako je John Bolton, přejí vojenskou konfrontaci s Íránem, vládnoucí americká elita nikdy takové rozhodnutí neschválí, jde víc o psychologický nátlak. Podle mínění vládnoucí elity vítají USA vojenské aktivity v zemích, které nejsou jejich spojenci. V praxi ale vznikají otázky ohledně toho, nakolik jsou těchto aktivit schopné? Podpoří je domácí a světové veřejné mínění? Jak dlouho vydrží Amerika válku? Vždyť takový útok na stabilní stát, jako je Írán, nemůže zůstat bez následků v krizovém regionu Blízkého východu."
V obranné doktríně Íránské islámské republiky (ÍIR) hrají velkou úlohu Síly odporu Basidž, polovojenská neregulérní domobrana a rezerva regulérní armády. Jedním z jejích hlavních úkolů je účast v organizaci obrany země. Základní bojovou jednotku Basidže tvoří bataliony Ašura (mužský) a Al Zochra (ženský), každý čítá asi 400 lidí. V Íránu dnes mají 2 500 těchto batalionů. Je to jeden milion dobře vycvičených domobranců, jak z vojenského, tak ideologického hlediska. Celkem má Basidž přes 12 milionů členů.
V polovině prosince 2018 americký prezident Donald Trump oznámil vítězství nad Islámským státem (IS, teroristická organizace zakázaná v Rusku) v Sýrii. Zároveň uvedl, že to byl jediný důvod, proč se americká armáda v zemi nacházela. Později mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová uvedla, že Spojené státy začaly své vojáky ze Sýrie stahovat, ale vítězství nad Islámským státem neznamená konec koalice. V pátek 11. ledna nejmenovaný americký vojenský představitel prozradil televizní stanici Fox News, že USA sice stahují vojenskou techniku ze Sýrie, ale vojska tam zatím stále zůstávají.