Bývalý diplomat poskytl komentář zpravodajskému portálu První zprávy. Hned na samotném začátku v něm uvedl, že již mnohá léta nedůvěřuje výročním zprávám.

Po schůzce ministra školství Roberta Plagy a ředitele BIS, Michala Koudelky, měl politik o svém názoru ale jasno. „Bezpečnostní informační služba převezme do své kompetence i úkoly školní inspekce a možná bude prověřovat vyučující dějepisu a dějin literatury," prohlásil.

Celá situace Baštovi připomíná stejný příběh z dob protektorátu. „Sice to zní šíleně, ale v historii naší země by nešlo o nic nového. Tohle už tu totiž bylo před osmdesáti lety po německé okupaci za Protektorátu. Tehdy také začali tím, že nejprve z výuky odstranili některá nevhodná dějinná období, hlavně národní obrození, husitství, legionáře a První republiku. Nejen z historie, ale také z vyučování českého jazyka," píše ve svém příspěvku bývalý diplomat.

Bašta pokračuje a připomíná, že na konci roku 1941 ze školních osnov zcela nezmizela, jako ideologicky nevhodná, jen historie jako taková, ale také výuka dějin literatury, a to kvůli národnímu obrození. Mimo jiné doplňuje, že dějepis se začal učit až od roku 1943 poté, co učitelé absolvovali příslušné nacistické ideologické školení na kurzech v Berlíně. A politolog se domnívá, že v Čechách se historie ráda opakuje, obzvláště její mimořádně odporné a bizarní epizody.

„Mám totiž velmi nepříjemný pocit, že zpravodajci a pan ministr školství postupují ve své reformě vyučování dějepisu podle původního zadání, které o několik desetiletí později vtělil do svého varování George Orwell: „…nestudujeme historii, abychom znali minulost, ale abychom nalezli učitelku pro budoucnost a abychom ji uměli zajistit…" (A. Hitler Mein Kampf, s.383)," uvedl závěrem Bašta a znovu upozornil na varovnou historickou paralelu s obdobím výuky historie za dob protektorátu.

Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2017 byla vydána v prosinci roku 2018. Tento dokument vzbudil rozsáhlou diskuzi politiků, ministrů a ekonomů. Jedním z podnětů se stala poznámka pod čarou, ve které bylo uvedeno, že moderní dějiny jsou „sovětským výkladem historie", stejně jako je výuka češtiny výsledkem panslovanství.