Portál denik.cz představil názor přednosty plzeňské psychiatrické kliniky, Jana Vevery. Podle něj se většině lidí žádného psychiatrického vyšetření nedostane, a to i po nezdařilém pokusu o sebevraždu. Takoví lidé se tak na chvíli uklidní a za nějakou dobu svůj zoufalý pokus zopakují znovu.

Odborník uvedl i ne příliš pozitivní čísla. Podle Vevery až 90 % všech sebevrahů trpí psychickou poruchou. Přesto však není značná část z těch, kteří takový pokus přežijí, psychiatricky vyšetřena. Podle zahraničních statistik se přitom lidé s bipolární poruchou pokusí o sebevraždu až šestadvacetkrát častěji než běžní jedinci. Toto riziko roste také u schizofreniků, a to až desetkrát. Dle Vevery jsou v neposlední řadě rizikovou skupinou také pacienti s různými závislostmi a s poruchami osobnosti.

Jak je to s prevencí?

Spoluautor reformy psychiatrie Ivan Duškov podotkl, že v České republice dramaticky chybí prevence podobných případů. Údajně už to ale řeší Ministerstvo zdravotnictví ČR.

„Je pravda, že Česko je jednou z mála zemí vyspělého světa, která ještě nemá žádný národní akční plán prevence sebevražednosti. To je problém, protože míra je v Česku stále nad průměrem Evropské unie i nad celosvětovým průměrem," cituje portál Duškova.

Podle statistik za rok 2017 se v Česku pokusilo o sebevraždu zhruba 1400 lidí. Konkrétně se jednalo o 1395 Čechů, z nichž 1106 osob tvoří muži a zbylých 289 osob ženy. Z toho vyplývá, že každý den tak dojde v ČR v průměru ke čtyřem sebevraždám.

Nejčastější příčiny

Sebevražda je výrazně častější u mužů, a to především ve věku kolem padesáti let. Za kritické období se považují jarní měsíce a pondělky.
„Důvod je takový, že muži jsou více pohotoví k impulzivní agresi. Hůře se také vyrovnávají se ztrátami způsobenými věkem — například ztrátami zaměstnání, úbytkem sil a schopností," vysvětluje hlavní důvody psychiatr Jan Vevera.

Za další časté příčiny lze považovat život bez partnera, vlastnictví zbraně, alkoholismus či zjištění, že daný člověk trpí závažným onemocněním.
Podle regionálních statistik projektu Česko v datech jsou na tom nejhůře obyvatelé Karlovarska a Olomoucka. To odborníci vysvětlují socioekonomickými podmínkami v daných lokalitách.

Profesor psychiatrie Cyril Höschl uvádí, že takové radikální řešení může souviset i s povoláním dotyčných osob. „Studie z jiných zemí totiž ukazují, že mezi nejohroženější profese patří méně kvalifikovaní lidé, jako jsou například zedníci, zemědělci a další manuálně pracující," tvrdí odborník.

Děti v ohrožení

Psycholog Jan Kulhánek varuje před tím, že velkým problémem je i rostoucí počet sebevrahů mezi dětmi do patnácti let. Český statistický úřad jich jen v období 2005-2015 napočítal 35. Podle odborníků je to zapříčiněno stále rostoucími nároky rodiny a okolí. To dle Kulhánka přináší obrovský strach ze selhání a značné množství stresu.

„Někdy děti sáhnou k sebevražednému pokusu ve snaze, aby se rodiče spojili a začali zase spolupracovat, například v situaci rozvodu nebo rodičovských hádek," popisuje odborník další příčiny sebevražd mezi dětmi.

Jako prevence takových činů slouží především dostatek pozornosti ze strany rodičů a možnost mluvit o vlastních problémech. Varovným znakem pro rodiče by mělo být například i to, že si dítě stěžuje, že jeho život nestojí za nic. V tomto okamžiku by se rodiče měli raději obrátit na psychologa.

Jedním z nejotřesnějších případů je tragická sebevražda třináctileté Julie z Liberce. Došlo k ní v roce 2015. Dívka se pro tento čin rozhodla kvůli šikaně ve škole. Její zájem o němé filmy a operu nenašel pochopení mezi vrstevníky. Podle portálu tn.nova.cz se dívka se svými problémy svěřovala na sociálních sítích a diskutovala o boji proti šikaně.

Město Liberec zahájilo v polovině ledna 2019 projekt zaměřený na prevenci šikany ve školách, který je pojmenován na její památku — Princezna Julie. Součástí projektu jsou besedy s preventisty z městské policie nebo krizový rozcestník na sociálních sítích pro potenciální oběti šikany. Ten má takovým osobám poradit, co dělat nebo na koho se obrátit.