Portál irozhlas.cz informoval o tom, že dané rozhodnutí učinilo Ministerstvo obrany ČR.

„Po zvážení všech možností se ministerstvo obrany přiklonilo k nejoptimálnější variantě, tedy ponechání pamětních desek věnovaných padlým novodobým veteránům v samostatné části hrobu neznámého vojína v památníku na Vítkově," cituje portál slova Jany Zechmeisterové, mluvčí ministerstva obrany.

Podle Zechmeisterové se tímto krokem mají propojit vojenské historické tradice. Vysvětluje to tak, že Národní památník na Vítkově byl původně věnován jen památce československých legionářů a vojákům padlým v první i druhé světové válce.

„V národním památníku na Vítkově se také pravidelně konají slavnostní nástupy vojáků po návratu ze zahraničních operací a vojáci tak svojí přítomností přirozeně vzdávají hold svým padlým druhům," dodala mluvčí resortu.

Plané naděje

O vzniku nového památníku se v Česku hovoří od roku 2014. Tehdy v Afghánistánu zemřelo v důsledku útoku sebevražedného atentátníka celkem pět českých vojáků (rotmistr David Beneš, rotmistr Jaroslav Lieskovan, četař Ivo Klusák, desátníci Libor Ligač a Jan Šenkýř). Všichni byli in memoriam povýšeni do hodnosti štábních praporčíků. Kromě toho byli vojáci vyznamenáni i prezidentem Milošem Zemanem, od kterého dostali medaili Za hrdinství.

„V reakci na smrt vojáků před budovou generálního štábu, kde je pomník vojákům padlým na různých frontách druhé světové války, lidé začali klást kytice, věnce, zapalovat svíčky," uvedl nedávno plukovník Eduard Stehlík, ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany.

Popsal tak události, které vedly k potřebě vzniku nového pomníku. „Původně jsme uvažovali, že by se ten pomník nějakým způsobem doplnil o novodobé mise. To se ukázalo, že není proveditelné, jak z hlediska výtvarného, tak koncepce toho památníku," dodal.

Proto se podle jeho slov resort obrátil na vedení Prahy 6, kde sídlí Generální štáb Armády ČR. Ten se k věci postavil vstřícně, a dokonce přemýšlel nad tím, že by byl pro stavbu pomníku poskytnut i pozemek.

„Dokonce se hovořilo o tom, že by studenti architektury mohli vytvořit nějaký návrh, jak by ten pomník mohl vypadat. Studenti z Akademie výtvarných umění by se podíleli v rámci studentské práce na vytvoření toho pomníku," prozradil portálu Stehlík.

Nakonec ale k ničemu takovému nedošlo. Podle Stehlíka s návrhem někteří lidé na ministerstvu ve finále nesouhlasili.

Opětovný pokus a jiskra naděje

Vzhledem k událostem léta minulého roku se však o pomníku začalo znovu hovořit. Dne 5. srpna 2018 totiž v Afghánistánu zemřeli další čeští vojáci (rotný Martin Marcin, desátníci Kamil Beneš a Patrik Štěpánek). I oni zemřeli kvůli útoku sebevražedného atentátníka a byli povýšeni a vyznamenáni prezidentem.

Zdá se tedy, že se celá situace kolem památníku opakovala. Lidé kladli květiny a věnce či zapalovali svíčky. Obdobná situace nastala, když v říjnu 2018 zahynul psovod rotný Tomáš Procházka.

Opět se tak otevřela pomyslná cesta pro vznik nového památníku. Nakonec se ale památník stavit nebude a pro armádu i nadále zůstává hlavním pietním místem Národní památník na Vítkově.

„Jsme ale přesvědčeni, že vojáci padlí v novodobých střetech a válkách si zaslouží vlastní pietní místo, jiné než v současnosti využívaný pomník hrdinům II. světové války před generálním štábem," uvedl mluvčí Prahy 6, Ondřej Šrámek.

S jeho názorem však už nesouhlasí předsedkyně sněmovního Výboru pro obranu, Jana Černochová. Ta se spíše přiklání k postoji Ministerstva obrany ČR.

„V rámci budování a posilování tradic by bylo krajně nešťastné dublování Vítkova, kde je neznámý vojín od Zborova a Dukly, bylo do něj nainvestováno docela hodně peněz a mělo by to být to pamětní místo, kde jsou vzpomínáni všichni padlí bez ohledu na to, zda to bylo za první války, či v Afghánistánu," uzavřela celou věc Černochová.