„Pokud jde o naší aktivitu vůči Severnímu proudu, nepovažujeme to za politický projekt, nýbrž za projekt zahrnující mnoho evropských podniků nejen z Německa," řekl Maas.

Severní proud 2 předpokládá výstavbu dvou potrubí plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard krychlových metrů plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. Povolení k výstavbě už daly Německo, Finsko a Švédsko.

Proti realizaci projektu vystupují USA, které prosazují plány na export svého LNG, a Ukrajina, která se obává, že ztratí příjmy z tranzitu ruského plynu do Evropy. O politické orientaci projektu promluvily také Lotyšsko, Polsko a Litva.

Moskva nejednou vyzvala k tomu, aby nebyl tento plynovod pokládán za nástroj vlivu. Ruský ministr energetiky Alexandr Novak přitom prohlásil, že Rusko je ochotno zajistit dodávky plynu podle dlouhodobých kontraktů do Evropy dokonce i v případě, když se do prosince 2019 nepodaří s Kyjevem domluvit na tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.